Pobouření v Německu: Na nebezpečném vývozu ochuzeného uranu do Ruska chce západoevropský jaderný průmysl ušetřit
Ekologický aktivista Udo Buchholz na tuto skutečnost upozornil, vyzval k zastavení zásilek a požaduje rovněž uzavření továrny.
Aktivista podle zprávy stanice Deutsche Welle uvádí, že Němci žili dlouhá léta v přesvědčení, že ochuzený uran se odváží do Francie. Vzpomeňme si na zastavování vlaků tam směřujících.
Udo Buchholze, ekologický aktivista, který je radním za Zelené v Gronau v Severním Porýní-Vestfálsku, se již letos v srpnu písemně dotazoval ministra hospodářství Severního Porýní - Vestfálska ohledně závodu na obohacování uranu v Gronau, který provozuje společnost URENCO. V odpovědi bylo mimo jiné uvedeno: „Do Ruska bylo posláno přibližně 600 tun uranu ochuzeného o UF6 k opětovnému obohacení.“
Pro Němce to byl šok, neboť transporty do Ruska se již dlouho neprovozovaly a oficiální informace o tom, že by byly obnoveny, neexistovaly.
Továrna URENCO, kterou mimo Německa vlastní Británie a Nizozemí, se od roku 1985 zabývá zpracováním uranu a ochuzený uran se zde skladuje v kontejnerech na pozemku závodu. V polovině 90. let převzalo Rusko zpracování uranu. Buchholz odhaduje, že do roku 2010 bylo do Ruska odesláno přibližně 30 000 tun určených pro zpracovatelské závody na Uralu a Sibiři. Po zpracování se ochuzený uran vrací zpět do Německa.
Protesty proti přepravě. Nebezpečný transport
Odpůrci jaderné energie v Německu a Rusku dlouhou dobu protestovali proti obohacování uranu v Rusku. Jejich kritika poukazovala na nebezpečí spojená s dopravou. Hexafluorid uranu se při zahřívání mění na plyn; v případě nehody, pokud by došlo ke kontaktu s vodou, mohlo by dojít k vytvoření vysoce toxické kyseliny fluorovodíkové. Hlavní kritika však spočívá v tom, že po zpracování se do Německa vrací pouze malé množství uranu. Zbytek zůstává v Rusku - jako jaderný odpad.
Alexandra Korolevová, která je zakladatelkou a vedoucí ruské ekologické organizace Ecodefense a protestuje proti těmto druhům zásilek, uvedla: „Ze zkušenosti víme, že více než 90 procent uranu zůstává v Rusku.“ K tomu dodává, že dovoz se ukrývá pod výrazy jako „strategický materiál“ nebo „zpracování“.
Podnikatelé šetří náklady
Důvody vývozu do Ruska odkrývá Rašid Alimov z ruské pobočky Greenpeace. Myslí si, že v celém tomto příběhu hrají peníze hlavní roli. „Vývozem do Ruska se snaží západoevropský jaderný průmysl vyhnout značným nákladům," tvrdí Alimov. V posledních letech byl uran z Gronau odesílán ke zpracování do Francie. Letos, kdy začalo odcházet z Gronau stále více uranových vlaků, předpokládalo se, že transporty směřují do Francie a nikoli do nizozemského přístavu, odkud měl být nebezpečný náklad dopraven lodí do Ruska.
„Zbavování se jaderného odpadu a jeho odvoz do Ruska je dnes pro mnohé továrny běžná praxe,“ upozorňuje aktivista Udo Buchholz. Proto environmentalisté vyzývají k ukončení dodávek, ale také k uzavření samotných závodů na zpracování uranu, jako je ten v Gronau.
Obavy USA
Zpráva Deutsche Welle ovšem nepíše o dalším mnohem závažnějším faktoru, kterým je závislost jaderných elektráren na dodávkách obohaceného uranu. Dnes se ví, jaké rozrušení vyvolává například Írán. Stačí si přečíst článek „The U.S. uranium sector must be protected from foreign imports“ z letošního července na serveru deníku The Washington Post, který se této problematice věnuje, a je nám jasno. Zde se píše: „Závislost Spojených států na dováženém uranu vytváří rostoucí národní bezpečnostní hrozbu. Téměř veškerý uran, který pohání jaderné elektrárny, které poskytují dvacet procent naší elektřiny, se dováží. Dovoz je stále více z Ruska a dalších bývalých států Sovětského svazu, jejichž státní podniky zaplavují globální trh a vytlačují společnosti z volného trhu z podnikání. Zároveň se zásoby uranu používané k uspokojení našich obranných potřeb rychle snižují.“
Čtěme dále: „Produkce uranu v USA dosáhla za dobu jádra nejnižší úrovně, od roku 2017 do roku 2018 klesla o 37 procent. Výroba u našich spojenců na volném trhu, v Kanadě a Austrálii, rovněž rychle klesá. I když produkce u spojenců setrvá a kvůli smlouvě o nešíření jaderných zbraní musíme z důvodů obranné a národní bezpečnosti používat náš americký uran. Z těchto důvodů je načase chránit americký uranový sektor a eliminovat národní bezpečnostní hrozbu, kterou představuje zahraniční dovoz uranu.“
Mirko Radušević