Ve středu došlo k druhému nejtragičtějšímu případu aktivního střelce v České republice. Útočník použil nelegálně drženou zbraň. Těch policie každý rok zabaví stovky.
„Zájem o nelegální zbraně mají zejména kriminální skupiny, které se věnují obchodování s nimi. Dále se může jednat o sběratele,“ řekl televizi Prima mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej.
NCOZ loni v rámci operace SOMA rozbila skupinu nelegálních prodejců zbraní. Jednotka zasahovala celkem ve třech krajích České republiky a zabavila na sto kusů zbraní, které byly podle policistů velmi dobré kvality. Pachatelé je prodávali za několik desítek tisíc korun.
Na černý trh se dostávají nejrůznějšími způsoby, které popisuje studie projektu SAFTE. Jedním z nich je například nelegální výroba zbraní. Třeba v Chorvatsku se řešil případ výrobců, kteří dostali v době války na Balkánu licenci. Ačkoli jim byla po válce odebrána, od činnosti je to neodradilo.
V některých evropských státech tvoří nelegální zbraně pozůstatky z války, v jiných se zločinci zase spoléhají na krádeže od legálních vlastníků. Určité organizované skupiny si dokonce najímají vlastníky zbrojního průkazu, kteří pro ně na oko pistol „ztratí“.
Na černý trh se dostávají také zbraně zkorumpovaných členů bezpečnostních složek, kteří je prodávají. Někteří výrobci zase nakupují zbraňové součástky online, ze států, kde nejsou tolik přísné zákony. Jelikož se jedná o menší zásilky, jsou hůře detekovatelné.
Právě internet se v posledních letech stává stále oblíbenějším nástrojem kupců i prodejců. Ve své výroční zprávě před tím varuje Národní centrála proti organizovanému zločinu.
Překupníci využívají část internetu označovanou jako „deep web“, konkrétně jeho součást tzv „dark web“. Tam se lze dostat pouze za pomoci speciálního prohlížeče a jeho obsah nejde najít přes webové vyhledávače.
Na dark webu se pohybují uživatelé anonymně a za své transakce mohou platit kryptoměnou. To znamená, že lze jen stěží identifikovat a dohledat. Podle studie se nicméně stále většina prodejů děje na povrchovém webu.
„Zbraně k nám nejčastěji proudí z východu. Překupníci těží z toho, že jsme součástí post-sovětského prostoru,“ řekl televizi Prima Jakub Drmola, podle kterého se právě ze zemí bývalého Sovětského svazu a Jugoslávie uvolňuje nejvíce nelegálních zbraní.
Legální zbraně jsou prý jednodušší a hlavně levnější sehnat. „Nelegální zbraně budou vždy dražší než ty legální, protože je tam přidané to riziko,“ říká odborník. Na černém trhu vyjde zbraň prý o několik desítek procent dráž.
Podle experta je počet legálních i nelegálních zbraní v České republice vyšší než v západní Evropě.
Incident z ostravské nemocnice není jedinou tragickou událostí, kdy útočník použil zbraň drženou na černo.
V roce 2017 vezl taxikář opilého klienta v Teplicích nad Metují. Ten na něj při placení zaútočil nožem a probodl mu játra. Taxikář vytáhl zbraň a útočníka zastřelil. Soud sice konstatoval, že se jednalo o nutnou obranu, za nelegální zbraň ho však čekalo trestní stíhání.
V létě stejné roku postřelil 73letý senior dva své známé, důvodem měly být sousedské spory. O rok později zastřelil 62letý útočník muže a těžce zranil jeho syna.
Mediálně známý případ se stal letos v lednu, kdy dva pachatelé přepadli pumpu ve středočeské Nelahozevsi. Jeden z nich vytáhl nelegálně drženou zbraň a zastřelil pumpařku.
O pár měsíců později došlo k incidentu na Hodonínsku. Jeden z obyvatelů odčerpával dva roky vodu svému sousedovi. Když mu šel domluvit místostarosta, muž na něj vytáhl zbraň a zastřelil ho. Následně spáchal sebevraždu.
Policie umožňuje občanům jednou za čas v rámci zbraňové amnestie beztrestně odevzdat nelegálně drženou zbraň. Nejvíce kusů, bezmála osm tisíc, stát vybral v roce 2009.
Štěpán Sochor
