Politické novinky z USA: Schválené peníze na zeď s Mexikem, protiruské sankce i další neúspěšné zrušení Obamacare

USA schválily peníze na zeď s Mexikem i protiruské sankce. Obamacare se opět zrušit nepodařilo
USA schválily peníze na zeď s Mexikem i protiruské sankce. Obamacare se opět zrušit nepodařilo
FTV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Během necelých čtyřiadvaceti hodin se toho na americké politické scéně odehrálo skutečně mnoho. Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila rozpočet pro armádu, který obsahuje také peníze vyčleněné na stavbu dlouho avizované zdi na hranici s Mexikem. Senát zase pro změnu odhlasoval nové sankce vůči Rusku, Íránu a KLDR. Horní komorou pak naopak ani napotřetí neprošel pokus o zrušení Obamacare.

Žádná z uvedených věcí zatím ovšem není oficiálně platná. Rozpočet pro armádu ještě musí úspěšně projít skrze Senát a prezidenta Donalda Trumpa. Americká hlava státu pak navíc bude muset svým podpisem stvrdit i platnost senátem přijatých sankcí. O zrušení Obamacare by se zase republikáni po dalších změnách teoreticky mohli pokusit i napočtvrté.

USA investuje 35 miliard na výstavbu zdi

Armádní rozpočet schválený dolní komorou plánuje utratit astronomických 788 miliard dolarů (zhruba 17,5 bilionu korun). Součástí této částky jsou například i výdaje na zmodernizování americké armády nebo na lepší péči pro zasloužilé válečné veterány. Vyšší rozpočet pro armádu by měl být podle Donalda Trumpa vyvážen například sníženými výdaji na zahraniční pomoc.

Právě americký prezident už během své předvolební kampaně slíbil postavení zdi na hranici s Mexikem. Stěnu, která má zabránit nelegálnímu proudění migrantů a drog do USA, měla ovšem podle původních plánů financovat mexická strana. Jižní soused, který s vybudováním zdi nesouhlasí, ale takovou variantu odmítl. Postavena by tak nakonec měla být z amerických peněz.

V rámci výstavby hraniční zdi počítá nový vojenský rozpočet s investováním 1,6 miliardy dolarů, což je v přepočtu asi 35 miliard korun. Proti výstavbě zdi je kromě Mexika dlouhodobě také podstatná část demokratických zákonodárců.

Právě kvůli nesouhlasnému postoji demokratů se republikáni rozhodli otázku výstavby zdi zařadit do více všeobecného hlasování. Návrh nakonec prošel hlasováním poměrně hladce v poměru 235 ku 192 a nyní bude čekat na projednání Senátem.

Trump bude muset rozhodnout o platnosti nových sankcí

Senátní hlasování o nových sankcích vůči Rusku, Íránu a Severní Koreji bylo oproti sněmovnímu hlasování o vojenském rozpočtu přijato téměř jednohlasně – ze sta senátorů hlasovali proti pouze dva z nich. Návrh tak podle očekávání prošel až k prezidentovi, který je nyní postaven před dilema.

Sám Donald Trump byl totiž zastáncem zmírnění sankcí vůči Rusku, a tak by s největší pravděpodobností návrh zákona rád vetoval. V takovém případě by se sice zákon vrátil k projednání do obou komor amerického Kongresu, ale návrh by v nezměněné podobě s největší pravděpodobností prošel i napodruhé – kromě Senátu, kde zákon prošel již zmíněným poměrem 98 ku 2, byl totiž v úterý stejně hladce přijat i Sněmovnou reprezentantů, a to poměrem 419 ku 3.

V případě druhého schválení oběma komorami Kongresu už by byl Donald Trump nucen zákon schválit, a tak se nyní spekuluje o tom, jestli jej z důvodu jednomyslného názoru Kongresu nepodepíše už nyní.

Prezident se podle Bílého domu zatím nijak nerozhodl, protože nejprve musí celý návrh podrobně prostudovat: „Celou věc projdeme a dáme vám vědět, co uděláme,“ sdělila médiím tisková mluvčí Sarah Huckabee Sandresová. Na rozhodnutí o podpisu či vetu má Trump deset dní.

Připravované sankce kritizuje například Evropská unie, které se nelíbí především to, že Spojené státy s ní chystané kroky nijak neprojednávaly, ačkoliv se EU také přímo týkají. Přísnější sankce by totiž teoreticky mohly ohrozit energetické zájmy Bruselu, a to zejména v případě plynovodu mezi Německem a Ruskem.

Ruská federace Spojeným státům na oplátku pohrozila, že se v případě přijetí těchto sankcí uchýlí k odvetnému úderu. ČTK s odvoláním na nezávislý ruský deník Kommersant uvedla, že by největší stát na světě mohl uzavřít rekreační objekty v Moskvě, které využívají pracovníci velvyslanectví USA. Deportováni by údajně mohli být i někteří američtí diplomaté. Prezident Vladimir Putin pak sankce označil za „nezákonné podle mezinárodního práva.“

Ani třetí pokus o zrušení Obamacare republikánům nevyšel

Americkým Senátem naopak těsně neprošel návrh na zrušení tzv. Obamacare. Republikáni se zdravotní reformu předchozího prezidenta Baracka Obamy, jejímž cílem bylo zpřístupnění zdravotního pojištění i chudším americkým obyvatelům, snažili anulovat už potřetí. Opět ovšem neuspěli.

Důvodem těsného zamítnutí návrhu v poměru 51 ku 49 byla trojice republikánů, která se rozhodla svou stranu nepodpořit. Díky nim se demokratům podařilo platnost Obamacare zachovat. Tato pomyslná zrada ve vlastních řadách neunikla ani Donaldu Trumpovi, který zrušení reformy svého předchůdce slíbil už během předvolební kampaně. Na svůj Twitter po neúspěšném hlasování napsal: „3 republikáni a 48 demokratů nechalo americký lid na holičkách. Jak už jsem říkal od začátku, nechme Obamacare zhroutit a pak se s ní vypořádejme. Jen se dívejte!“

Pomyslnými republikánskými přeběhlíky hlasujícími proti zrušení byl kromě Lisy Murkowské a Susan Collinsové také vlivný senátor John McCain. Ten se na hlasování dostavil i přesto, že mu byl před několika málo dny diagnostikován mozkový nádor.

Chuck Schumer, který v Senátu vede demokratickou menšinu, po hlasování pěl na McCaina slova chvály: „Je to hrdina. Pro mě je to hrdina.“ Těmito slovy zřejmě z části narážel na Trumpův několik dní starý Tweet, ve kterém prezident označil Johna McCaina za hrdinu z důvodu jeho boje se závažnou nemocí.

Naopak vůdce republikánské většiny neskrýval po neúspěšném hlasování své rozčarování: „Je to jednoznačně chvíle zklamání. Naši voliči hodně trpěli, když platil Obamacare. Mysleli jsme si, že si zaslouží něco lepšího. Z toho důvodu jsem já, i velké množství mých kolegů, udělali to, co jsme předtím slíbili a hlasovali za zrušení tohoto nepovedeného zákona. Řekli jsme našim voličům, že takto bychom hlasovali – a když ten moment přišel, tak tak většina z nás i učinila.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
7