Ještě před lety se zdálo, že geografičtí sousedé a partneři v NATO a EU - Německo s Polskem - obrátili, co se týče 2. světové války, list. To se však podle německého serveru The Local změnilo s nástupem polské strany Právo a spravedlnost (PiS). Tato pravicová strana od roku 2015 otevírá diskuze o reparacích.
Polsko mluví o více než 850 miliardách eur
Lídr strany Jaroslaw Kaczynski toto téma znovu zavedl v roce 2017 a od té doby parlamentní komise pracuje na nové analýze o rozsahu materiálních a lidských ztrát během války. Podle vedoucího komise, zákonodárce Arkadiusze Mularczyka, by čísla měla být dokonce vyšší než je současný ekvivalent reparací vyčíslených v roce 1947, který činí 850 miliard eur (v přepočtu přes 22 bilionů korun).
Dříve v tomto měsíci se pak nechal slyšet polský ministerský předseda Mateusz Morawiecki, že Polsko ještě musí obdržet řádné odškodnění od Německa. „Ztratili jsme během války šest milionů lidí – mnohem více, než země, které obdržely výrazné reparace,“ uvedl polský premiér. „To není fér. Takhle to nemůže pokračovat.“
Řecko volá po náhradách za obě světové války
Stejně tak chce zahájit jednání o válečných reparacích letos zvolený řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, který tento týden řekl novinářům po setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Berlíně, že doufá v pozitivní odpověď.
Předchozí řecká vláda podala formální žádost o zahájení rozhovorů o výplatě válečných reparací letos v dubnu. Atény tvrdí, že Německo Řecku dluží za obě dvě světové války. Angela Merkelová sice na tiskové konferenci otázku reparací nezmínila, nicméně Německo dříve uvedlo, že otázka reparací za 2. světovou válku byla vyřízena.
Řecko odhaduje, že by mohlo požadovat reparace minimálně ve výši 292 miliard euro (v přepočtu přes 7,5 bilionu korun) za 2. světovou válku a 9,2 miliardy (přes 238 miliard korun) za 1. světovou válku.
ČR? Křivdy spáchané na obou stranách náleží minulosti
Ministerstvo zahraničních věcí ČR na svém webu uvádí, že výše československých reparačních nároků činila v dobové měně 306 mld. Kčs. Vyplaceno bylo podle ministerstva tehdejší ČSR ze strany Německa pouze 230,1 mil. Kčs. ČSR bylo tedy tehdy vyplaceno asi 0,075 procenta nárokované částky.
„Objektivní mezinárodněpolitické skutečnosti po 2. světové válce zabránily realizaci dalších plateb, mj. proto, že ČSR a SRN spolu do r. 1973 neudržovaly diplomatické styky. V průběhu 90. let se pak ČR a SRN dohodly, že křivdy spáchané v minulosti na obou stranách náleží minulosti a že nebudou zatěžovat své do budoucna orientované vztahy politickými ani právními otázkami společné minulosti. Závazky obsažené v Česko-německé deklaraci přitom obě strany od té doby důsledně dodržují,“ uvádí ministerstvo.
