Poprava vězně odsouzeného na smrt byla na poslední chvíli zrušena. Objevily se nové důkazy

Marcellus Williams byl k trestu smrti možná odsouzen neprávem (ilustrační foto)
Marcellus Williams byl k trestu smrti možná odsouzen neprávem (ilustrační foto)
FTV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Marcellus Williams (48) z amerického státu Missouri byl v roce 2001 usvědčen z vraždy novinářky Felicie Gayleové. Za tento čin byl odsouzen k trestu smrti. Termín výkonu trestu byl stanoven na toto úterý, ale jen pár hodin před popravou se objevily důkazy, které by mohly Williamse očistit. Plánovaná poprava proto byla odložena.

S novými důkazy přišel guvernér Missouri Eric Greitens. Podle jeho informací se na vražedné zbrani našla DNA muže, která se neshodovala s DNA odsouzeného. Tyto nové informace přitom světlo světa spatřily jen zhruba čtyři hodiny předtím, než Williamsovi měla být aplikována smrtící injekce.

Z důvodu nových důkazů a možnosti, že je Williams v případu vraždy nevinný, musela být plánovaná poprava odložena na neurčito. Šestnáct let vězněný muž přitom podobnou situaci už jednou zažil – kvůli nejasnostem unikl smrtící injekci i před dvěma lety.

Marcellus Williams
Autor: Youtube/Inside Edition Marcellus Williams

Speciálně kvůli tomuto případu teď bude zřízena vyšetřovací rada, která se bude novými podněty zabývat. Mělo by se díky tomu předejít případnému nespravedlivému usmrcení nevinného člověka: „Odsouzení k smrti je trvalý a nevratný trest… K tomu, aby mohl být trest smrti vykonán, si lidé státu Missouri musí být jisti správností rozhodnutí o vině,“ oznámil guvernér v oficiálním prohlášení.

Galyeová byla brutálně zavražděna ve vlastním bytě v roce 1998. Na jejím těle bylo objeveno 43 bodných ran, které jí útočník způsobil řeznickým nožem. Právě na něm byla nalezena genetická informace dvou lidí – ženy a muže, kterým ovšem zřejmě není odsouzený Williams.

Osmačtyřicetiletý Afroameričan by ale pobýval za mřížemi, i kdyby nebyl z vraždy novinářky usvědčen. Kvůli různým loupežným deliktům a zločinům se zbraněmi mu totiž americké soudy vyměřily dva jiné tresty – jeden třicetiletý a druhý doživotní.

Justiční omyly se stávají

Pokud by se potvrdilo, že Marcellus Williams byl v roce 2001 odsouzen neprávem, zdaleka by se nejednalo o první podobný případ na území Spojených států. Podle studie, kterou v roce 2004 provedly americké univerzity, bylo mezi roky 1973 a 2004 posláno na smrt asi 340 ve skutečnosti nevinných lidí. Ze všech udělených trestů smrti v tomto období by to pak byla zhruba čtyři procenta.

Podle Richarda Dietera, ředitele neziskové organizace Informačního centra trestu smrti, je takový počet naprosto neakceptovatelný: „Pokaždé, když někoho popravíme, existuje riziko, že popravíme nevinného člověka. Riziko je to možná malé, je nicméně nepřijatelné.“

Pokud se zjistí, že byl někdo vězněn za něco, co ve skutečnosti nespáchal, má podle amerických zákonů nárok na finanční kompenzaci. Její výše je v každém státě jiná. Například v Luisianě obdrží každý „očištěný“ vězeň 25 tisíc dolarů (zhruba 550 tisíc korun)  za  každý rok strávený za mřížemi s tím, že maximální kompenzovaná doba je 10 let (250 tisíc dolarů, 5,5 milionu korun). Další peníze pak může získat za ztracené životní příležitosti.

Nejznámější podobné případy

Z justičních omylů patří k nejznámějším případ Raye Krona. Ten v roce 1992 vyfasoval trest smrti za vraždu 36leté servírky. Usvědčen byl tehdy i na základě otisků zubů na těle oběti. V roce 2002 se ale díky testům DNA ukázalo, že byl odsouzený neprávem a po deseti letech byl tak opět propuštěn na svobodu.

Mezi roky 1999 až 2016 byl neprávem vězněn také Malcom Jabbar Bryant. Ten měl v listopadu 1998 zavraždit šestnáctiletou dívku. K udělení doživotního trestu měla být důkazním materiálem krev na jejím tričku. Až o 17 let později odhalila DNA odebraná z nehtů oběti to, že Bryant byl ve skutečnosti nevinný.

Rekordmanem je ale pravděpodobně Johnny Small. Toho v roce 1988 jako 16letého odsoudili za zastřelení prodavačky ve zverimexu. Teprve loni se ale přišlo na to, že v procesu spousta lidí pod nátlakem vyšetřovatele křivě vypovídala. Nespravedlivě vězněný Small se tak dostal na svobodu až po neuvěřitelných 28 letech ve věku 43 let. Po propuštění se podivoval například nad mobilními telefony, které v době jeho odsouzení neexistovaly: „Je toho spousta, na co si musím zvyknout. Nevím, jak fungovat. Do vězení jsem se dostal ještě jako kluk a vlastně ještě pořád jako kluk uvažuji,“ řekl tehdy.

Reklama
Reklama