Odborníkům i opozici chybí substituční léčba heroinem a metamfetaminem, která má v zahraniční dobré výsledky.
Ředitelka odboru vládní protidrogové politiky Jarmila Vedralová tento týden ve středu přestavila novou strategii k prevenci a snižování škod spojených se závislostním chováním. Strategie zahrnuje problematiku ilegálních, ale i legálních látek, jako například cigarety, prášky na spaní nebo hrací automaty. Přes plno slov ovšem nabízí jen málo konkrétních řešení, nebo dokonce nenabízí řešení žádné.
„Je to pouhé udržování statusu quo, strategie nemá základní vizi, co se má změnit a tím pádem nebude hodnotitelná. Moje nástupkyně sice říká, že to bude v akčních plánech, ale to je nesmysl. To jsou tříleté akční plány, ale my potřebujeme hodnotit celou strategii,“ sdělil online redakci TV Prima bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. S tím souhlasil i poslanec za opoziční Piráty Tomáš Vymazal. „V té strategii úplně chybí otázky ohledně toho, čeho by ráda dosáhla nebo jakékoliv řešení,“ řekl redakci.
Kontradiktorní jednání vlády
V pětatřicetistránkové strategii lze nalézt spoustu obecných prohlášení a prázdných floskulí, jako například, že hlavním principem nové strategie jsou „evropské hodnoty,“ nebo že je důležitá koordinace v přístupu v boji proti závislostem. Koordinace ale evidentně nefunguje moc dobře mezi Vedralovou a ministerstvem zdravotnictví. „Strategie mluví o tom, že se navýší počet substitučních center a zrovna v tom měsíci, kdy strategii vláda vykopne, tak ministerstvo zdravotnictví škrtne 25 procent na tyhle typy center,“ přiblížil nelogický krok Jindřich Vobořil.
Základní problém – alkoholismus a kouření
Podle dokumentu jsou v ČR více jak 2 miliony kuřáků a 1,6 milionu konzumentů alkoholu v riziku, i proto právě řešení tohoto problému považuje vláda za prioritu. Lékaře a poslance TOP09 Vlastimila Válka ale překvapilo, že ačkoliv Jarmila Vedralová považuje za hlavní problém „nikotinismus a alkoholismus,“ tak nenavrhla, aby léčba těchto závislostí byla hrazena ze zdravotního pojištění. „To je přeci velká chyba. Pokud se tohoto pacienta podaří v protialkoholní léčebně vyléčit, tak se vrací do pracovního procesu a bude platit opět daně,“ uvedl online redakci TV Prima.
Léčba heroinem a metamfetaminem
Jedna z moderních metod substituční léčby, která ČR „tristně“ chybí, je léčba diacetylmorfinem (heroinem). Švýcarsko, Německo, Holandsko i jiné země používají medicínský heroin pro substituční léčbu pacientů, kteří jsou na něm závislí. Pacient dochází do vybraného aplikačního střediska, kde dostane a zároveň si ihned aplikuje odměřenou dávku čistého heroinu. Zkušenosti z okolních zemí ukazují, že díky této léčbě může pacient normálně fungovat, klesá trestní činnost a zároveň logicky dochází k úbytku lidí, co drogu ilegálně distribuují. Nemalým pozitivem je, že se samozřejmě může pacient i lépe vyléčit.
„Vedralová o tom nic neví“
Na otázku online redakce TV Prima, jestli něco podobného plánuje i ČR, ředitelka Jarmila Vedralová odpověděla, že „Česko aktivně sleduje trendy, ale že nic takového zatím neplánuje.“ Takové odpovědi se Jindřich Vobořil vysmál. „Ona nemůže nic plánovat, protože o tom nic neví. Jaké okolní trendy, když to tady máme desítky let v okolí?“ položil si Vobořil zároveň otázku. Absenci této léčby nechápe ani Pirát Vymazal: „Nerozumím tomu, proč se vůbec nekoukáme do zahraniční, jednoznačně to tu chybí.“ Poslanec za TOP09 Válka by podobnou snahu podpořil, jen si položil otázku, kdo by takovou léčbu hradil. V tom má ale Vobořil jasno, podle něj by to měl hradit stát, jelikož úspěšnost léčby je podle něj „podobně prospěšná jako očkování.“ Adiktolog David Věchet z brněnského centra Remedis ještě připomněl, že podobně jako heroin tu chybí i medicínský metamfetamin a jemu podobné látky pro lidi, kteří jsou na něm závislí.
Strategie ignoruje dění okolo nás
Bývalý šéf protidrogové politiky Jindřich Vobořil také redakci sdělil, že dokument ignoruje dění ve světě v oblasti ilegálních drog, a to především konopí, které se již v mnoha zemích legalizuje. Ale ani nezmiňuje žádné z „revolučních a přelomových informací“ ohledně alternativ k tabáku, kupříkladu zahřívaný tabák nebo elektronické cigarety. Tyto alternativy je možné pokládat za výrazné preventivní prvky, a proto by měly být v dokumentu zapracovány.
S větší deregulací konopí by souhlasil adiktolog David Věchet: „mohli by se například zřídit určité konopné sociální kluby, kde by se uživatelé této látky mohli scházet,“ poznamenal pro online redakci TV Prima.
Dalibor Zítko