Představitelé EU se shodli na prodloužení sankcí proti Rusku do poloviny příštího roku

Vedoucí představitelé Evropské unie na summitu v Bruselu souhlasili s prodloužením hlavních ekonomických sankcí proti Rusku o šest měsíců do konce července 2020, informovala zahraniční média. Sankce ze strany EU jsou zaměřené na ruský finanční, energetický a obranný průmysl.
Ilustrační foto: ruská vlajka za ostnatým drátem
Ilustrační foto: ruská vlajka za ostnatým drátem
@Belsat_Eng/Twitter

Prodloužení sankcí přitom přichází poté, co se v Paříži před několika dny poprvé setkali ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj, aby hledali řešení ukrajinského konfliktu.

Během jejich pařížského setkání došlo například k dohodě o tom, že si do konce roku vymění všechny zbývající vězně z konfliktu na východní Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Ohledně statusu regionu však zůstal prostor pro budoucí rozhovory.

Sankce měly skončit v lednu. Potrvají nejméně do poloviny příštího roku

Co se týká prodloužení sankcí EU vůči Rusku, informoval o něm na Twitteru mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, Barend Leyts: „Prodloužení ruských sankcí bylo přijato EU lídry,“

Donald Tusk

Evropa stojí za Ukrajinou. Unie v prosinci prodlouží sankce proti Rusku, oznámil Donald Tusk

Sankce, které měly skončit v lednu, tak nyní budou platit do konce července 2020. Opatření byla původně zavedena v roce 2014 poté, co Rusko anektovalo toho času ukrajinský poloostrov Krym a po tamním referendu, které však ukrajinský ústavní soud považuje za protiústavní, ho připojilo k ruskému území. Dalším důvodem byla ruská podpora separatistických povstání na východě Ukrajiny.

V jakém případě mohou být sankce zmírněny?

EU uvedla, že restriktivní opatření namířená na ruský energetický, finanční a zbrojní sektor budou zmírněna pouze v případě, že bude naplněna dohoda z Minsku z roku 2015 podepsaná Moskvou a Kyjevem, která uvádí stažení dělostřelectev obou zemí z frontové linie, kontrolu Ukrajiny nad svými hranicemi a širší autonomii a místní volby pro region východního Donbasu, připomněl server Deutsche Welle.

Podle informací OSN mělo od začátku nepokojů mezi ukrajinskými vojáky a ruskými separatisty v roce 2014 přijít o život zhruba třináct tisíc lidí.

reklama