Lze říci, že s až zákonitou pravidelností se čas od času koná boj s hydrou byrokracie. Nejznámější osobností, která s tímto bojem vstoupila do historie, byl V. I. Lenin. Přestože měl v tomto ohledu nastudovaného Marxe a vybudoval v knize Stát a revoluce vlastní teorii o byrokracii, víme, jak vše dopadlo.
Když tuto knihu čteme (viz), rázem bychom chtěli žít v oné Leninem popisované minulosti staré Anglie a Ameriky s největšími a posledními - na celém světě - představitelkami anglosaské „svobody“ v tom smyslu, že tam "nebylo militarismu a byrokratismu“. Pak však nastal podle Lenina konec, když se vše zřítilo do „všeobecného evropského špinavého, krvavého bahna byrokraticko-vojenských institucí, které si vše podřizují a vše utiskují.“
Jak vidno, dodnes jsme se z toho všeho nevyhrabali, když naše ministryně financí Alena Schillerová zvedá Leninův prapor z popisovaného bahna byrokratismu a chce s byrokratickou hydrou bojovat.
Ministr Martin Říman snížil byrokracii o osm procent
Jistě se jí povede zvítězit, stejně jako předchozím bojovníkům. Vzpomeňme kupříkladu ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, který se se společně s ministrem vnitra Ivanem Langerem za vlády ODS zaměřil na snižování objemu nadbytečné administrativy, která pramení z předpisů jiných ministerstev. Podle vládního plánu, jehož realizaci MPO koordinovalo od roku 2007, mělo tehdy do konce roku 2010 dojít ke snížení administrativní zátěže o pětinu. Po půl roce si ministr Říman povzdechne: „Snížit byrokracii? Rveme se s tím už půl roku“ ( https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/ministerstvo/ministr/vystoupeni-v-mediich/snizit-byrokracii--rveme-se-s-tim-uz-pul-roku--tvrdi-riman--34924/ ) a přiznává, že „výsledek zatím moc vidět není“. Do konce roku 2008 uspěl celkovým snížením zátěže aspoň o 8 %. Tento slibný rozběh se mu nepodařilo dokončit, neboť za půl roku celá vláda Mirka Topolánka skončila. Tak ministr zůstal opět jen u povzdechu (viz https://www.cdk.cz/martin-riman-osamely-liberal ): „Úřednictvo je od dob Rakouska-Uherska zvyklé na to, že kdo jednou úředníkem byl, už jím také navždy zůstane a má prakticky definitivu, i když nepsanou. Jsme tak zvyklí na to, že úředníků neubývá, nýbrž přibývá.“
Ať žije supeúředník a Služební zákon
Dalo by se soudit, že do boje s byrokracií se odhodlávají volnomyšlenkáři jako liberál Říman. To by tomu ale musel někdo věřit. Spíše jde o střídající období konjuktury byrokracie s obdobím, kdy se proti ní začne bojovat. Vzpomeňme, když se v parlamentu i mimo něj bojovalo za úřednictvo a v roce 2014 vznikl Služební zákon a s ním post nejvyššího úředníka v zemi, superúředníka – náměstka pro státní správu. Vše se odehrálo pod heslem "odpolitizovat státní správu". Ptejme se po čtyřech letech, zda k odpolitizování došlo a odpověď je nám jasná – nikoli. Doba přála úřednictvu a navíc i platově, neboť se stát nacházel v začínajícím ekonomickém růstu a mohl si to dovolit. Ostatně svědčí o tom průzkum, který říká, že takzvaní „seniorní pracovníci v administrativě si nejvíce říkají o 36 až 40 tisíc korun měsíčně. Nejnižší akceptovatelný plat pro ně většinou činí 31 až 35 tisíc a představa o nejnižším platu činí 31 až 35 tisíc Kč.“ Neberte to! Proto také průzkum naznačuje, že mladí dnes touží se stát úředníky – z tisícovky skoro pětina chce sedět na židli v úřadě. Nejvíce pak ve věku 26 až 30 let.
Smeťme byrokracii
Sen se pro mnohé však rozplývá. Stačí prognózy ekonomů, že se blíží hospodářská krize a tlak na to, že je třeba šetřit, do toho schvalování rozpočtu a máme to tady. Nastává období, kdy se zvedá pověstný Leninův prapor boje proti byrokracii. Přichází osoba nejpovolanější, a to opatrovnice státní kasy ministryně Alena Schillerová, a to s návrhem snížit administrativu o deset procent. Ministryně si přepočítala predikci růstu ekonomiky a zjistila, že z 2,9 procenta se růst sníží jen na 2,5 procent. To je důvod, proč začít šetřit a snížit státní administrativu. Přizvukuje ministr životního Richard Brabec: „Je jasné, že škrty budou. Je dobře, že paní ministryně to avizuje dostatečně včas, o to více času bude se na to dostatečně připravit. Ty věci mají setrvačnost, především v té oblasti personální.“
Důvod k obavě zavdává také skutečnost, že sousední německá ekonomika zpomaluje růst HDP - je zde za posledních pět let nejnižší. Říká se, že když se v Německu kýchne, v Čechách je z toho rýma. Ministryně sice oprávněně mluví o snižování byrokracie, to by jí asi nikdo nevytýkal, ale kde vzala avizovaných deset procent? Jak k tomu číslu došla? To nikomu nevysvětlila, ani když byla na to dotazována. Proto, jako již několikrát, se začalo mluvit o tom, že si čísla „vycucala z prstu“. Deset procent se „rýmuje“ se slovem zdecimovat, a tak každého napadá, že ministryně hodlá zdecimovat naši administrativu. Boj s administrativou si lidé nepředstavují, že se vyhodí poštovní pracovnice od přepážky nebo z podatelny finančáku. Spíše by rádi viděli administrativní úsporu na úrovni vyšší. Aby například opět nevznikaly požadavky na politické náměstky, když s tím v minulém roce mnozí ministři začali opět přicházet (viz). Stejně tak lidem ale i naší státní pokladně vadí obsazování politiků do představenstev různých společností, jako se tomu například stalo v Plzni (viz).
Mirko Radušević