Vědci v rámci studie zjistili, že lidé, kteří lehce cvičí půl hodiny pět dní v týdnu, mají výrazně menší takzvané biomarkery (objektivně měřitelný a hodnotitelný indikátor normálních a patogenetických procesů a/nebo reakce na terapii, jak uvádí Eva Čéšková a Libor Ustohal v textu Využití biomarkerů v psychiatrické farmakoterapii), odkazující na Alzheimerovu chorobu v pozdějším věku.
„Náš výzkum ukazuje, že u populace pozdního středního věku ohrožené Alzheimerovou chorobou vykazují fyzicky aktivní jedinci menší s věkem související změny v biomarkerech spojených s nemocí,“ uvedl Dr. Ozioma Okonkwo, odborný asistent medicíny na University of Wisconsin School of Medicine and Public Health. A dodal, že u aktivních jedinců jsou na tom lépe i jejich paměť a kognitivní funkce.
Tým sledoval 317 účastníků zapsaných ve Wisconsinském registru pro prevenci Alzheimera v rámci probíhající studie sledující více než 1500 lidí, u jejichž rodičů je registrována historie Alzheimerovy choroby (demence). Účastníci byli při svém vstupu do studie kognitivně zdraví a ve věku mezi 40 a 65 lety.
Vědci u účastníků na začátku vyhodnotili biologické faktory, zdravotní stav a životní styl – to, co souvisí s danou nemocí, a následně každé dva až čtyři roky hodnocení opakovali. Testovaní byli dotazováni ohledně úrovně své aktivity a podstupovali neuropsychologické testy a mozková vyšetření pro měření řady biomarkerů spojených s Alzheimerovou chorobou.
Při porovnání údajů osob mladších šedesáti let s těmi staršími vědci zjistili zhoršení kognitivních schopností stejně jako nárůst biomarkerů spojených s Alzheimerem u starších účastníků.
Nicméně tyto „příznaky“ byly výrazně slabší u starších lidí, kteří uváděli, že provádějí ekvivalent lehkého třicetiminutového cvičení pětkrát do týdne.
„Nejzajímavější částí našeho výzkumu je to, že můžeme nyní ukázat důkaz, že životní návyky, v tomto případě pravidelné mírné cvičení, mohou změnit účinky, které jsou obyčejně považovány za neměnný rizikový faktor Alzheimerovy choroby, v tomto případě stárnutí,“ dodal Okonkwo.
V druhé studii, která se zaobírala 95 testovanými subjekty, ten samý vědecký tým zjistil, že příznaky nemoci byly slabší u lidí s vyšší aerobní zdatností – která zahrnuje věk, pohlaví, index tělesné hmotnosti, klidovou tepovou frekvenci a vlastní fyzickou aktivitu.
Také další studie zahrnující 107 lidí z výše zmíněného registru, kteří byli požádáni, aby běhali na běžícím pásu, došla k obdobným výsledkům. Indikátor Alzheimerovy choroby známý jako hyperintenzita bílé hmoty v mozku s věkem významně vzrostl, nicméně ne tolik u účastníků s vysokou úrovní aerobní zdatnosti.
„Obecně tyto studie naznačují, že negativní efekt stárnutí a genetického rizika Alzheimerovy nemoci na kognitivní schopnosti představovaný biomarkery lze snížit fyzickou aktivitou,“ uzavřel Dr. Ozioma Okonkwo.
