„Ta záležitost ohledně názvu Makedonie… Nedovoluje mi to neobětovat křeslo ministra,“ stojí v rezignaci, kterou Kammenos v neděli doručil premiérovi Tsiprasovi. Politik, který je zároveň předsedou vládní strany Nezávislí Řekové, tak reagoval na - pro mnohé kontroverzní - dohodu mezi Řeckem a Makedonií, která se týká oficiálního názvu Makedonie.
Na základě červnové dohody mezi oběma státy schválil v pátek makedonský parlament změnu ústavy, do které zakotvil nový název země, Republika Severní Makedonie. Ten ale Makedonci mohou začít užívat až poté, co změny schválí i řecký parlament. A to by v kombinaci rozkolu vládní koalice s jednoznačně odmítavým stanoviskem hlavní opoziční strany Nová Demokracie mohl být ještě problém.
Spor mezi oběma státy se vleče už od roku 1991, kdy Republika Makedonie vyhlásila nezávislost na Jugoslávii. Tento název se ale vůbec nezamlouval Řecku, jehož jedna provincie nese právě jméno Makedonie. Na mezinárodní uznání si tak Makedonci museli počkat až do roku 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM), který Makedonci museli oficiálně používat v mezinárodním prostředí.
Další zlom nastal v červnu loňského roku, kdy ministři zahraničí obou států podepsali dohodu o novém názvu makedonského státu - Republika Severní Makedonie. Tato dohoda by měla normalizovat vztahy mezi oběma státy a otevřít Makedoncům cestu k případnému vstupu do EU a NATO, což v minulosti Athény vehementně blokovaly.
Rezignace Kammenose není velkým překvapením. Pravicový politik se už v minulosti vyjádřil, že jakákoliv dohoda, která bývalé jugoslávské republice umožní dát do oficiálního názvu „Makedonie“, je pro Řecko neakceptovatelná. Řekové teď s napětím očekávají, jak zareaguje dalších šest ministrů z Nezávislých Řeků. Kammenos už totiž avizoval, že by mohli také odstoupit ze svých funkcí, což by křehkou vládní koalici uvrhlo do velmi složité situace a k volebním urnám by se tak mohlo jít dříve než v říjnu, na kdy je vyhlášen řádný termín parlamentních voleb.
Podivné koaliční uskupení levicové Syrizy premiéra Alexise Tsiprase a malé pravicové strany Nezávislí Řekové vzniklo po volbách v roce 2015. Obě strany mají dohromady v 300členném řeckém parlamentu těsnou většinu 153 křesel, z nichž 145 připadá Syrize.
