Reportéři bez hranic se staví proti vydání Assange do USA

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) chce zabránit možnému vydání Juliana Assangeho do Spojených států, kde by mohl být odsouzen k trestu odnětí svobody až na 175 let.
Co čeká Juliana Assangeho?
Co čeká Juliana Assangeho?
archiv

reklama

Trest mu má být udělen za zveřejňování a poskytování informací novinářům, které sloužily veřejnému zájmu a Trumpova administrativa chce přitom proti Assageovi použít zákona o špionáži. To by podle RFS vytvořilo nebezpečný precedens pro všechny novináře, kteří zveřejňují utajované informace ve veřejném zájmu.

RFS ve svém prohlášení uvádí, že Assange má být trestán za roli, že významně napomohl k publikování zpráv v mezinárodních médiích, které odhalily, jakým způsobem Spojené státy vedly své války. USA obvinily Assange nejprve za průnik do počítačů ministerstva obrany a později rozšířily jeho obvinění zahrnující mimo jiné spiknutí za účelem získání informací o národní bezpečnosti. Jde téměř o dvě desítky trestných činů týkající se nezákonného zveřejnění tajných dokumentů.

25. února má britský soud posuzovat Assangovo vydání do USA.

Britské úřady zadržují Assange od dubna 2019, kdy mu Ekvádor zrušil azyl a byl mu ukončen jeho sedmiletý pobyt na ekvádorské ambasádě v Londýně. Britská policie zatkla Assange na základě žádosti o vydání do USA a kvůli porušení podmínek kauce v Británii.

Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Tím podle obvinění Assange „vážně ohrozil“ Spojené státy, neboť v dokumentech byla rovněž jména tajných zdrojů amerických bezpečnostních složek, čímž ohrozil životy jmenovaných.

Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení.

iPrima/RFS/ČTK

reklama

reklama