Rok 2018 byl první po více jak deseti letech bez státního převratu

Poslední svržená hlava státu vlivem vůle lidu byl prezident Zimbabwe Robert Mugabe v listopadu 2017. Uplynulý rok světové politiky rozhodně nebyl bez událostí, nicméně ho lze hodnotit vcelku jako stabilní. Podle analytiků a politologů se tím zvyšuje šance, že se převrat odehraje někde ve světě příští rok.

Od roku 1950 se celosvětově odehrálo 463 pokusů o státní převrat, z toho bylo 233 úspěšných. Nedemokratické přeměny poměrů v zemích měly různé konce. V některých případech vyústil převrat v občanskou válku, jindy pouze zbrzdil ekonomický růst. Ve 21. století evidujeme pouze jeden další rok bez převratů – 2007.

Pokusy o převrat se objevují od chvíle, kdy existují různé formy samotné vlády. Jsou přirozenou součástí uspořádání společností po celém světě. César, Napoleon Bonaparte, komunistické převraty – napříč zeměmi i stoletími najdeme slušnou řádku významných osobností a událostí, které stály za změnou společenských pořádků.

Šance, že v průběhu 20. století proběhne kdekoli na světě alespoň jeden převrat každý rok, byla 99 procent. Podle analýzy dat z voleb, ekonomických ukazatelů, konfliktů a politického vývoje se předpovídá převrat v příštím roce s pravděpodobností 81 procent. Na podzim roku 2018 se ve světovém tisku objevily spekulace a obvinění, že byl armádní převrat chystán ve Venezuele pod taktovkou USA. Země pod vedením Nicoláse Madura se zmítá ve velké krizi. „Za koordinace Bílého domu byl již učiněn pokus o porušení demokratického života Venezuely a o státní převrat proti ústavnímu a demokratickému režimu v naší zemi," citovala tehdy slova Madury agentura AVN. Spekulace o tom, že jednání probíhala se sice potvrdily, ale z převratu sešlo.

Jižní Amerika během 20. století byla epicentrem politických převratů. Země jako Argentina, Venezuela, Honduras, a další byly svědky svrhnutí demokraticky zvolených vlád armádními silami. Když se přesuneme do Asie, tak například v Thajsku v roce 2014 došlo už k čtrnáctému vojenskému puči od zániku absolutní monarchie v roce 1932. Nestabilní politická situace byla také v mnoha zemích po konci 2. světové války.

Převraty mívají v některých případech i pozitivní vliv na dění v zemi. Ukázkovým příkladem je Jižní Korea, kde převrat v roce 1961 odstartoval značný ekonomický růst. Desítky let poté vojenskou vládu nahradila demokratizace a její reformy pokračovaly pod vládou Ro Tche-ua, Kim Jong-sama a Kim Te-Džunga.

Africké země jsou v průměru o 10 procent náchylnější na převrat než státy z ostatních kontinentů. Zatímco některé země v posledních dvaceti letech zaznamenaly značný ekonomický růst – konkrétně Nigérie či Ghana, v ostatních zemích je stále velké procento chudoby a vleklé ekonomické problémy. Ty často spouštějí první protestní vlny, které spolu se signály opozičních politiků nebo armády mohou vyústit až v převrat.

Tagy: