Rozhovor s Jaroslavem Faltýnkem
Slíbených 1,5 miliardy od ministerstva životního prostředí se nakonec nedá použít na kompenzace za škody způsobené hraboši. Televizi Prima to dnes řekl náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka. Peníze budou totiž uvolněny pro Státní pozemkový úřad, který ale nemůže hradit škody zemědělcům.
Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek odpoledne oznámilo, že nabídlo už před několika měsíci 1,5 miliardy zemědělskému úřadu na proplacení projektů zaměřených na péči o krajinu. Ušetřené peníze má prý využít rezort zemědělství na kompenzace za škody způsobené hrabošem.
„My už jsme v létě nabídli ministerstvu zemědělství, že na projekty Státního pozemkového úřadu na obnovu krajiny, na které v současné chvíli ministerstvo zemědělství už nemá peníze, je velmi rádi poskytneme, aby mohly být zrealizovány,“ řekla mluvčí rezortu Petra Roubíčková.
Podle ní ministerstvo zemědělství ušetří na penězích, které by Státnímu pozemkovému úřadu musel hradit, a z toho tak může kompenzovat ztráty kvůli hrabošům. To ale podle ministerstva zemědělství možné není. „Z této nabídky, která je využitelná Státním pozemkovým úřadem, rozhodně nelze hradit kompenzace za újmy způsobené hrabošem,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka.
Podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy totiž peníze zemědělského úřadu slouží k něčemu úplně jinému. „Jsou to projektové finanční prostředky. Rozhodně je není možné použití na kompenzace škod způsobených hraboši,“ uvedl Pýcha. Projekty navíc musí spolufinancovat ministerstvo zemědělství ze svých prostředků, podle odhadů rezortu to vyjde zhruba na 300 až 400 milionů korun. „Není tedy možné hovořit o úsporách v rezortu zemědělství, spíše naopak,“ dodal Fialka.
Zemědělcům tak zůstávají jen oči pro pláč. „Mně přijde, že je to snaha ministerstva životního prostředí ten problém od sebe odkopnout a přehrát to na ministerstvo zemědělství, přijde mi to jak jakýsi úhybný manévr a mám z toho rozporuplné pocity,“ glosoval snahy ministerstva životního prostředí Pýcha. Z rezortu zemědělství se pak ozývají hlasy, že ze strany ministerstva životního prostředí jde jen o dobrý marketingový tah, jakým chce docílit proplacení projektů, na kterých má samo zájem.
Z darované 1,5 miliardy korun může rezort zemědělství financovat například retenční nádrže, poldry nebo menší vodní nádrže. Tedy projekty ovlivňující životní prostředí. Ztráty za hraboše v žádném případě. Do problému se už několikrát vložil i sněmovní zemědělský výbor, který v říjnu ustanovil, že škody má hradit ministerstvo životního prostředí. To ale tvrdí, že tak učinit nemůže. „Ministerstvo životního prostředí ze zákona nemůže směřovat své prostředky na náhradu škod zemědělcům, ani prostředky ze státního fondu, protože to zase neumožňuje zákon o státním fondu životního prostředí,“ řekla Roubíčková.
Sněmovnímu zemědělskému výboru předsedá Jaroslav Faltýnek (ANO). „Tato argumentace ty postižené zemědělce nezajímá, jim je jedno, jestli dostanou kompenzaci od státu prostřednictvím ministerstva zemědělství nebo ministerstva životního prostředí. Mně je to taky jedno, ať se ty dva rezorty dohodnou,“ řekl v pátek televizi Prima.
Zemědělci sice mohli ještě v létě plošně likvidovat hraboše jedem Stutox II, poté co se ale látka našla i v žaludcích mrtvých zajíců a bažantů, úřady povolení stáhly. Několik měsíců pak rezorty životního prostředí a zemědělství domlouvaly podmínky plošné aplikace jedu alespoň na nejvíce zasažených místech. Aktuální ztráty na polích už podle zemědělců přesáhly 1,3 miliardy korun.
