ROZHOVOR: Hnědá tvář kanadského premiéra? Severoamerická levice propadla mánii, říká Joch

Kanadský premiér Justin Trudeau byl dnes celý den plný omluv. Stalo se tak poté, co se v médiích objevily fotky a videa, kde se Trudeau jako mladý student převlékal do turbanů a maloval obličej hnědou, resp. černou barvou. Podle experta na Severoamerickou politiku Romana Jocha jde ale jen o hysterii levice, která chce ostatním, a zvláště potom bělochům, odejmout právo situovat se za příslušníky jiných kultur.

Proč se Justin Trudeau omlouval? Je špatné malovat si tvář černou nebo hnědou barvou?

„Je to příklad hysterie severoamerické levice, která propadla mánii, že pokud se příslušník jiné rasy, hlavně samozřejmě běloch, obléká do nějakého tradičního kostýmu lidí jiné kultury nebo se namaskuje jako příslušník jiné rasy, tak se dopouští kulturní krádeže a uráží tím celou rasu. Já si vzpomínám, že jako malé děti jsme si hrály na indiány a kovboje. Pro nás, kteří jsme odchováni knihami a filmy podle Karla Maye, byli samozřejmě Vinnetou, Indiáni a někteří Apačové ti hodní. To znamená, že my bychom se nemohli už nikdy ani za kladné postavy, dejme tomu Indiánů, Mexičanů nebo Číňanů, vydávat. Myslím si, že toto je naprosté nepochopení úcty vůči jiným lidem. Co je přece větší poklonou než snaha lidí se situovat za kladné příslušníky jiné kultury?

TIME has obtained a photograph of the Canadian prime minister wearing brownface makeup to a party at the private school where he was teaching in the spring of 2001.

Posted by TIME on Wednesday, September 18, 2019

Takže po čase se na tento progresivistický trend, že se nesmíme situovat do rolí příslušníků jiných kultur, ras a etnik, lidé budou dívat jako na zbytečnou přecitlivělost a hysterii místa a doby. Asi tak, jako my se dnes díváme na určité šílenosti minulosti dnes.“

Podobné případy nastaly i v USA. Naposledy například v souvislosti s demokratickým guvernérem za Virginii Ralphem Northamem.

„Ten to nakonec ustál. Tam na zveřejněné fotce byli tenkrát dva kluci. Jeden byl v bílém rouchu Ku Klux Klanu a druhý měl pouze načerněný obličej. Northam tvrdil, že on byl s tím načerněným obličejem. Omlouval se, že to bylo sice necitlivé, ale ustál to, protože odmítl rezignovat a nebyla žádná možnost jej odvolat. Opět si myslím, že omlouvat se za to, že si načerním tvář, je zbytečná přecitlivělost. V případě, že se někdo oblékne za člena Ku Klux Klanu, byť je to vtip, je to nevkusný vtip. To je něco podobného jako kdyby někdo na maturitním večírku byl oblečen jako příslušník útvaru SS. To už je, myslím si, za hranou.“

Jsou tyto případy Kanaďané více citlivější než Američané?

„Podobně jako v USA, tak i v Kanadě je to dané také regionálně. Anglicky mluvící provincie na východě, jako například Ontario, jsou na tyto věci více senzitivní. Ty v podstatě přijaly tu kulturu amerického východní pobřeží. Naopak ty západní provincie, dejme tomu Alberta, částečně Britská Kolumbie, se více podobají americkému středozápadu skalických hor. Jsou tedy méně zasaženy politickou korektností.“

K jaké kulturní části se tedy řadí provincie odkud pochází premiér?

„Rodina kanadského premiéra pochází z provincie Québec, což je francouzsky mluvící provincie, ale ta kulturně prakticky následuje ten příklad anglicky mluvících východních provincií a východního pobřeží USA. Navíc Justin Trudeau je hlavním představitelem kanadské politické demokratické levice. Má to v rodinné tradici. Jeho otec byl vlivným premiérem v 70. a 80. letech. Ten byl představitelem opravdu toho radikálního levicového proudu kanadské levice, což se projevovalo tím, že měl velice přátelské vztahy s režimem Fidela Castra na Kubě. Dokonce existují fotky, kdy při návštěvě Kuby byl malý Justin v rukách Fidela Castra. Pro něho jako představitele kanadské levice je akceptovat tento trend senzitivity - omlouvání se - možná politicky více důležité než pro nějakého kanadského pravicového politika z Alberty, který řekne, že takovéto věci ho vůbec nezajímají.“

Jaký politický dopad bude mít kauza na kanadského premiéra?

„Jeho voliči tu omluvu uvítají. Lidem, kteří jej nevolí, je to v podstatě jedno. Myslím si ale, že ten negativní dopad jeho omlouvání bude pro intelektuální a akademické prostředí. Protože místo toho, aby se lidé postavili takovéto hysterii a řekli "neblbněte", tak premiér se naopak tomuto trendu podřídí. Tento trend tím pádem ve veřejném kulturním prostoru jen posílí a lidé tím začnou být víc uražení, více uraženečtí, ublíženečtí a celkový prostor pro racionální diskuzi se zase zmenšuje a uzavírá. Politicky to nebude mít velký dopad, ale posunuje to intelektuální akademickou debatu směrem k větší naštvanosti, různým komplexům a menší svobodě.“

Redakčně zkráceno

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Roman Joch je český politik, publicista, politický komentátor a překladatel. V minulosti působil například jako zahraniční tajemník Občanské demokratické aliance nebo poradce premiéra Petra Nečase v oblasti zahraničí a lidských práv. Od roku 2003 je ředitelem Občanského institutu. Specializuje se mimo jiné na americkou domácí i zahraniční politiku a americký konservatismus. Joch také přednášel a přednáší na českých vysokých školách.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dalibor Zítko