ROZHOVOR: Informační dieta, méně sociálních sítí, usměrnění pozornosti, fyzické či relaxační cvičení, radí psycholog, jak zvládat karanténu

Už téměř měsíc platí v České republice karanténa a omezení pohybu obyvatel coby součást vládních opatření k potlačení šíření nákazy COVID-19. Které skupiny lidí nesou karanténní opatření nejhůře a s čím chtějí občané nejčastěji poradit? Co můžeme sami dělat pro to, abychom dočasná opatření lépe zvládali? A čím Češi překvapili? To i mnoho dalšího prozradil v exkluzivním rozhovoru psycholog a psychoterapeut Mgr. Jan Kulhánek.
05.04. 2020 VELKÉ ZPRÁVY: ČEŠI JSOU TŘI TÝDNY V KARANTÉNĚ. CHYBÍ JIM KAMARÁDI NEBO TŘEBA VNOUČATA
05.04. 2020 VELKÉ ZPRÁVY: ČEŠI JSOU TŘI TÝDNY V KARANTÉNĚ. CHYBÍ JIM KAMARÁDI NEBO TŘEBA VNOUČATA

reklama

Pro většinu lidí je podle psychologa karanténa poměrně stresující hlavně tím, že život je najednou jiný, než na jaký jsme zvyklí. „Museli jsme se přizpůsobit. Jsem překvapený z toho, jak jsme neuvěřitelně trpělivý národ, bych řekl. Protože to opravdu není jednoduchý,“ uvedl Kulhánek.

Byl dosažen limit pro přehrávání

Litujeme, ale na vašem účtu je přehráváno příliš mnoho videí zároveň. Pokud chcete pokračovat v přehrávání na tomto zařízení, prosím, ukončete přehrávání na jiných zařízeních. Více o limitech přehrávání videí na účtech s předplatným najdete na adrese https://ipri.ma/faqbr

Rozhovor s psychologem Janem Kulhánkem

Čím více, tím rozhodně ne lépe… Informace dávkujte

Nejhůř jsou na tom, co se karantény týká, jednak ti, kteří jsou vyloženě izolovaní, ať jsou to senioři nebo lidé v karanténě, a potom lidé, kteří buď přišli o práci, nebo ji mají závažně ohroženou. Tito občané podle něj mohou zažívat až existenciální úzkost z toho, co bude a jak život bude dál vypadat.

Právě v souvislosti s obavami z toho, jaká bude budoucnost, a se strachem o zdraví své nebo svých blízkých se na něj klienti v současnosti nejčastěji obracejí. Často si přitom sami uvědomují, že ten strach je přehnaný a že jim komplikuje život. Ozývají se také rodiče dotazující se na to, jakým způsobem si to mají uspořádat doma – ať už ohledně práce z domova (tzv. home office), vzdělávání dětí, domácí školy a podobně. Senioři se zase cítí osamělí a stýská se jim.

Počet migrantů v táborech je obrovský, případů přibude

Migranti a uprchlíci v karanténě. Řecko uzavřelo kvůli nákaze již dva tábory

„My se jim snažíme dodat podporu a naději, protože sami tu naději máme, že to je věc dočasná a nemá cenu se bát zbytečně, protože tím ničemu nepomůžeme. Docela doporučujeme lidem takzvanou informační dietu. To znamená, když už jsou zavření doma, tak je lepší tu pozornost směřovat taky hodně jinam a informace ze zpráv, z médií dávkovat. Prostě čím víc, tím rozhodně ne líp. Je to jako s dobrým jídlem. Když se přejíme, není nám dobře.“

Sdílená starost starostí poloviční… Sociální sítě s rozumem

Klientům v případě žádosti o pomoc nabízí také jednoduché metody, jak pracovat se stresem, jak se uvolnit a jaká relaxační cvičení vyzkoušet. Jako možnou nejdůležitější věc vnímá to, že potřebné vyslechne někdo, u koho se nemusí bát, „že ho tím otravují“. Řada volajících totiž má komu zavolat, jenže vědí, že jejich přátelé a blízcí mají podobné starosti, takže se zdráhají se podělit. „Přitom sdílená starost je poloviční starost,“ upozorňuje Kulhánek.

„Je dobré si na internetu třeba dohledat nějaké jednoduché metody relaxace, autogenní trénink, progresivní relaxaci nebo něco podobného a naučit se to zařadit do svého denního rytmu. Nějaké cvičení, může to být i protahovací, a udělat si z toho takovou každodenní rutinu jako prevenci před takovým nahromaděním emocí a stresu.“

V neposlední řadě Kulhánek také doporučuje méně brouzdat na sociálních sítích, kde jsou leckdy ty zprávy extrémní nebo vytržené z kontextu.

Důležité pro to, aby se člověk s restriktivními nařízeními a karanténou vyrovnal, je podle Kulhánka věřit, že je to dočasná věc a nějakým způsobem chápat, proč se ty limity a omezení dějí.

reklama

reklama