ROZHOVOR: Jak vypadá testování pečovatelek? Ty se bojí, že by mohly své klienty nakazit

Eva Štanclová, ředitelka terénní pečovatelské služby Liberec

Testování pečovatelek

Starají se o seniory v jejich domácím prostředí, ale dosud neměli šanci zjistit, jestli nejsou pozitivní na koronavirus. Řeč je o terénních pracovnících v sociálních službách. Stát sice do krajů poslal statisíce rychlotestů, ty ale adresoval pracovníkům v pobytových službách, jako jsou domovy důchodců. Pečovatelé v terénu tak musejí čekat, jestli na ně nějaké testy zbydou.

Stát poslal do každého kraje pro pracovníky v sociálních službách rychlotesty pro opakové testování – bez ohledu na velikost kraje ale poslal stejné množství, tedy dvacet tisíc kusů. V menších krajích tak mají testů přebytek, v těch větších vyjdou tak akorát.

„Vláda nám je poslala s tím, že máme nechat otestovat pracovníky pobytových služeb, my sami jsme se rozhodli s ohledem na větší množství těch testů nechat otestovat i pracovníky terénních služeb,“ říká Pavel Svoboda, náměstek hejtmana Libereckého kraje pro oblast sociálních služeb.

Například ale v mnohem větším Plzeňském kraji se na terénní pečovatele nedostalo. „Postupovali jsme podle nařízení, takže jsme opravdu přidělili všechno těm pobytovým sociálním službám,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Alena Marešová.

V Libereckém kraji se navíc po dohodě s hygieniky rozhodli nechat všechny zaměstnance pobytových služeb PCR testy, které dokážou odhalit nákazu i v raném stádiu. V hospicu svaté Zdislavy v Liberci dnes rovnou otestovali i terénní pečovatele. „Hospic má terénní a pobytovou službu, takže by nemělo smysl, kdyby půlka zaměstnanců byla testovaná a půlka nebyla,“ říká ředitelka hospice Taťána Janoušková.

Sami pečovatelé už po testování dlouho volali. Bojí se především toho, že by při případném onemocnění koronavirem mohli nakazit své klienty, mezi které patří obvykle ti nejstarší senioři. Na rozdíl od prakticky izolovaných domovů pro seniory terénní pracovníci chodí do domácností, kde se pohybují i další příbuzní nebo známí jejich klientů, mnohdy navíc musejí i několikrát denně za svými seniory jezdit městskou hromadnou dopravou, protože služební auta si pečovatelské služby nemohou dovolit. Příležitostí nakazit se je tedy hodně, každý pečovatel nebo pečovatelka mají přitom obvykle okolo pěti klientů, o které se musejí denně postarat.