Rozhovor s fanynkou
Jitka Dejmková z Liberce je jednou z tisíců fanynek Karla Gotta, která dorazila na poslední rozloučení se svým idolem. Cestu do Prahy na Žofín si naplánovala už na brzké ráno, odjezd ještě za tmy. Autem z Liberce na okraj Prahy (CDs hity Karla Gotta už má nachystáno) a pak dál metrem na Národní třídu. Jaká fronta ji bude na místě čekat ve chvíli, kdy dorazí, neměla zprvu tušení. Byla ale připravena stát hodně dlouho.
V ruce má kabelku podepsanou od Mistra po jednom z koncertů a pořádná zásoba papírových kapesníčků také nemůže chybět. Jak sama říká, od minulé středy jí slzy po tváři tečou každou chvíli a na Žofíně to pro ni bude velmi emotivní moment, i když si je vědoma toho, že na dlouhé loučení nebude čas.
I za ten letmý moment, kdy se bude moci poklonit zpěvákově rakvi a položit květinu, jí namáhavá cesta a zřejmě hodně dlouhé čekání stojí. ‚‚Odchází velký kus mého života, musím se jet rozloučit," tvrdí opět se slzami v očích. Na stolku přitom stojí její společná fotografie s Kájou, jak mu říká, a vedle hoří svíčka. Všude knihy o Gottovi, časopisy s jeho fotografiemi. V tomhle pokoji se na Káju nikdy nezapomene.
