Sběr dat ve zdravotnictví před Ústavním soudem - jednání mohou ovlivnit vládní opatření proti šíření koronaviru

Poměrně výjimečnou formu projednávání zvolil Ústavní soud pro debatu o právní úpravě Národního zdravotnického informačního systému. Návrh skupiny 20 senátorů z roku 2016 se totiž stane předmětem dvoudenního veřejného jednání pléna, tedy sboru všech 15 soudců Ústavního soudu, a to 31. března a 1. dubna. Věříme, že Ústavní soud rozhodne správně, reagoval správce dat.
Plénum Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu
usoud.cz/galerie/

reklama

 

Nálezy ÚS bez veřejnosti, konání veřejného pléna ke sběru zdravotnických dat nejisté

Aktuálně (12. 3. 18:40) se dozvídáme od mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové, že od zítřka nebude veřejnost přítomna na běžných vyhlášeních Ústavního soudu. Vládou zavedená opatření proti šíření koronaviru mohou ovlivnit i plánované veřejné jednání pléna:  

"Běžná vyhlášení nálezů sice od zítřka nebudou probíhat za účasti veřejnosti, ale konání veřejného ústního jednání ve věci Pl. ÚS 33/16 bude uváženo ve světle aktuální epidemiologické situace – jedná se o plenární řízení, a proto se k tomu ještě musí plénum vrátit a poradit se," odpověděla na dotaz iprima.cz mluvčí Ústavního soudu.

20 senátorů proti rozsahu sběru zdravotnických dat

„Národní zdravotnický informační systém (NZIS) je jednotný celostátní informační systém veřejné správy, v němž jsou shromažďovány a zpracovány osobní a další údaje ze základních registrů orgánů veřejné správy, ministerstev, od poskytovatelů zdravotních služeb, případně dalších osob předávajících údaje do NZIS,“ píše se přímo na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který NZIS, a tedy i veškerá data v něm, spravuje.

webová stránka NZIS
webová stránka NZIS

Uzákonění systému sběru dat v Národním zdravotním registru schválil Parlament v dubnu 2016 v rámci novely zákona o zdravotních službách. Ta znamenala, že bez souhlasu pacienta budou v registrech pod rodným číslem shromažďovány všechny údaje o jeho zdravotním stavu a s tím související další údaje, včetně rodinné anamnézy nebo informací o zaměstnání. Záznamy budou uchovávány až po dobu 25 let po úmrtí pacienta.

V říjnu téhož roku se proti úpravě postavila skupina senátorů svým podáním k Ústavnímu soudu. Chtějí, aby oprávnění shromažďovat data o pacientech zrušil. „Principem schváleného sběru dat do národních registrů není získávání údajů o typech onemocnění a jejich dopadech, ale primárně sběr dat o nemocných,“ uvedla tehdy za předkladatele senátorka Jitka Seitlová (SZ). Kromě ní se pod stížnost podepsali ještě senátoři ODS, STAN, KDU-ČSL a za Severočechy Alena Dernerová. Úprava podle navrhovatelů nesplňuje principy ústavní ochrany osobních dat, a to zejména ve způsobu jejich získávání, nezbytnosti a následného nakládání s nimi. „Rozsah shromažďovaných dat a jeho zákonem stanovené formy navíc zbytečně vystavují občana riziku neoprávněného přístupu k nim a jejich zneužití,“ dodala Seitlová.

web Ústavního soudu
web Ústavního soudu

„Navrhovatelé jsou si vědomi potřeby sběru zdravotnických dat jako podmínky zvyšování úrovně kvality zdravotnictví, ale nelze to činit v rozsahu a způsobem, který prosadilo Ministerstvo zdravotnictví,“ stojí v senátorském návrhu, kterým se jako soudce zpravodaj zabývá Radovan Suchánek.

Masivní zabezpečení dat a zbytečné strašení veřejnosti, reagovalo tehdy Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví, tehdy pod vedením ministra Svatopluka Němečka, sdělilo, že vyřešení věci před Ústavním soudem v každém případě vítá. „Věříme, že jeho rozhodnutí bude definitivní tečka za diskusemi, které neoprávněné vytvářejí u veřejnosti pocit, že jejich osobní údaje budou zneužitelné,“ uvedlo tehdy MZČR v tiskové zprávě

„Skutečnost je taková, že do registrů jsou nyní vkládány údaje včetně rodného čísla. To je třeba k tomu, aby se propojily informace vztahující se k jednomu člověku. Následně jsou tato data anonymizována a všichni další pracují pouze s informacemi označenými bezvýznamovým identifikátorem, ze kterého nelze určit, které konkrétní osoby se týká. Především ale nový zákon o zdravotních službách odstartoval zásadní změnu těchto postupů – nové systémy budou vznikat ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a eGovernmentem a do databází bude ukládán již jen právě bezvýznamový identifikátor. Nový Národní zdravotnický informační systém tak již nebude pracovat ani s rodným číslem. Pouze je třeba respektovat, že předělání několik desítek let fungujícího systému nelze provést během okamžiku,“ uvedlo ministerstvo.

tisková zpráva MZČR
tisková zpráva MZČR

Senátoři kritizují také část zákona o veřejném zdravotním pojištění. Sporné ustanovení zavedlo novou metodu výpočtu nákladovosti zdravotnických výkonů a metodiku jejich úhrad – sytém DRG. Ten je založený právě na datech z NZIS.

Jak už jsme zmínili, veřejná jednání pléna, tedy sboru všech 15 soudců, se konají u Ústavního soudu poměrně výjimečně. O většině návrhů soudci diskutují za zavřenými dveřmi. Naposledy takto plénum veřejně zasedalo před rokem. Tehdy se zabývalo právní úpravou uchovávání provozních a lokalizačních údajů z telekomunikace. Po vyslechnutí škály odborníků ale ponechalo sporné zákony beze změn.

ÚZIS: Věříme, že Ústavní soud složený z právních odborníků naší země rozhodne správně

Ačkoli jsme dnes Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky položili dotaz na možné změny ve sběru dat, konkrétní odpovědi jsme se nedočkali. Reakce, kterou nám zaslal za ÚZIS mluvčí Jiří Tráva, zní:

„Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky je na základě zákona správcem Národního zdravotnického informačního systému, který, zejména v současné době ve světle aktuálního dění, slouží všem občanům republiky. Věříme, že Ústavní soud, složený z právních odborníků naší země, rozhodne správně.“

Dále nám pak ÚZIS zaslal následující doplňující informace, které zvěřejňujeme v plném znění: 

Rekonstrukce Národního zdravotnického informačního systému (dále jen „NZIS“) byla v roce 2014 zahájena vývojem jeho modifikovaných či zcela nově budovaných komponent definovaných novelizovanými právními předpisy (zejména Národní registr hrazených zdravotních služeb, a nově budovaný Národní registr zdravotnických pracovníků). Nová koncepce byla zpracována jako podklad pro restrukturalizaci ÚZIS ČR v roce 2014 a po schválení vedením MZ byla dále rozpracována i jako podklad předložené novely zákona o zdravotních službách v roce 2015. Restrukturalizace Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS ČR“) byla dokončena v roce 2015, dokončení implementace modernizovaného NZIS (dále jen „rekonstrukce NZIS“) je etapovitě plánováno na období 2017–2018 (statistická šetření resortu zdravotnictví, resortní zdravotnické registry) a 2020–2021 (implementace nového systému úhrad akutní lůžkové péče z veřejného zdravotního pojištění).

Nová koncepce rozvoje NZIS upřesnila a částečně též nově vymezila obsah a účel NZIS v souladu s novým posláním ÚZIS ČR (zejména v oblasti zajištění kvality a udržitelnosti systému zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění) a dále obsah sady národních zdravotních registrů. Nové úkoly ÚZIS ČR se vztahovaly zejména k nově budovaným komponentám NZIS, tedy k obsahu a funkčnosti Národního registru zdravotnických prostředků (s respektem k závěrům nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12) a Národního registru hrazených zdravotních služeb, které jsou hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Nově dokončovaná koncepce rozvoje NZIS úzce souvisí s připravovanou elektronizací zdravotnictví.

Zásadní skutečností je fakt, že implementace Národního registru hrazených zdravotních služeb je realizována již zcela podle moderních pravidel eGovernmentu jako prvního veřejného informačního systému v rámci resortu zdravotnictví svého druhu. Hlášení o zdravotních službách je tak do tohoto systému realizováno přes služby eGovernmentu a ÚZIS ČR ukládá v datových úložištích pouze bezvýznamový identifikátor fyzické osoby. Takto budovaný systém již plní své zásadní úlohy ve smyslu zákona, což především znamená, že nahrazuje řadu do té doby běžících redundantních dílčích sběrů dat a umožňuje snížit administrativní zátěž poskytovatelů zdravotních služeb. Resort zdravotnictví takto přes rekonstrukci NZIS získal zabezpečený centrální informační systém, který zásadně přispívá k produkci informací nepostradatelných pro management zdravotní péče, optimalizaci kapacit sítě poskytovatelů a v neposlední řadě také pro hodnocení výsledků poskytovaných zdravotních služeb. V rámci rekonstrukce NZIS došlo rovněž k implementaci neméně významného Národního registru zdravotnických pracovníků a dále k metodické standardizaci správy a provozu všech zdravotnických registrů a informačních systémů pod správou ÚZIS ČR.

Výše popsaná rekonstrukce NZIS byla dokončena k 31. 12. 2018 a došlo tak k dobudování robustního a vysoce reprezentativního informačního systému, který bude schopen plnit všechny potřebné statistické funkce. Tedy především produkovat referenční statistická data o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a o konzumovaných zdravotních službách hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Dojde k standardizaci národních zpráv a hlášení z resortu zdravotnictví do významných zahraničních monitorovacích systémů pod správou Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development), WHO, EUROSTAT a dalších. Rekonstruovaný NZIS bude rovněž schopen produkovat relevantní epidemiologické přehledy o nemocnosti, populační ukazatele zdraví obyvatel a základní ukazatele výsledků péče napříč hlavními skupinami diagnóz a ve všech hlavních segmentech péče.

reklama

reklama