Schyluje se k rozhodující bitvě o Tripolis? Erdogan vyšle v lednu své vojsko do Libye

Jakoby záleželo už jen na tom, kdo dobude libyjský Tripolis. Vojska generála Haftára útočí a OSN uznávaná vláda se urputně brání.
Boj o Tripolis se odehrává na jeho předměstí
Boj o Tripolis se odehrává na jeho předměstí
foto youtube Al Jazeera

Haftárovi vojáci útočící letos od dubna z východu Libye se dostali až k Tripolisu, kde zatím neúspěšně dobývají centrum hlavního města. Jen sporadicky se v posledních týdnech prodrali kupředu v některých jižních předměstích, když jim v tom pomohli ruští Vagnerovi a súdánští žoldáci za pomoci saudských dronů. Dnes byl hlášen letecký útok i na západu země 45 km od Tripolisu ve městě Závíja, při němž zemřely nejméně dvě osoby a dvacet je zraněno.

Již včera mezinárodně uznávaná vláda premiéra Fayeze al-Sarraje požádala Turecko o vojenskou pomoc k obraně hlavního města. Nato se ve stejný den ozval turecký prezident: „Pošleme armádu do míst, kam jsme pozváni. Vzhledem k tomu, že pozvání přišlo, budeme na to reagovat.“ K tomu dodal, že příští měsíc 8. a 9. ledna přijme turecký parlament zákon o vysílání jednotek. Libyjská vláda požádala o leteckou pomoc.

Opatrná reakce Moskvy

Vzhledem k tomu, že se v současné době dá mluvit o geopolitickém spojenectví Ruska a Turecka, očekává se, jak Rusko zareaguje na situaci. Příznačné je, že se jak Rusko, tak i Saudská Arábie neúčastní bojů na straně generála Haftára přímo svými vojsky. Rusko je zapojeno pouze žoldnéři soukromou Vagnerovou armádou. Dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov opatrně reagoval na turecké prohlášení o pomoci libyjské vládě. „Pokud jde o situaci v Libyi, pochopitelně to vyvolává obecnou obavu i náš zájem. Opakovaně uvádíme náš postoj. Rusko má zájem o urychlené urovnání konfliktu a zastavení krveprolití. Domníváme se, že jakýkoli zásah třetích zemí pravděpodobně nepřispěje k urovnání. Přitom vítáme snahu přispět k řešení problému a pomoci konflikt vyřešit,“ řekl mluvčí ruského prezidenta.

Na složitost situace v Libyi poukazuje geopolitické rozložení sil. Zatímco mezinárodně uznávanou vládu al-Sarraje podporují Turecko, Katar a Itálie, tak za generálem Haftárem stojí mimo Ruska také Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie, Egypt a Francie.

Rozdělená Libye

Po svržení režimu libyjského diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011 byla v zemi vytvořena nová vláda. Po volbách v červnu 2014 se ale zvolený parlament uchýlil na východ země do Tobrúku a několik politiků ustanovilo vlastní vládu v Tripolisu. To odráží historické dělení země, kde různé kmeny a ozbrojenci vládnou určitým teritoriím. V Libyi roku 2014 začalo nepřátelství mezi dvěma konkurenčními správami - tripoliskou mezinárodně uznávanou vládou a vládou z Tobrúku. Ostatně situaci, která v tom roce vznikla, dnes popsal mluvčí Peskov: „Můžeme s jistotou říci, že když Libye jako stát byla zničena, tak jednáním zemí, které jsou dobře známy, se území Libye stalo útočištěm pro žoldáky z mnoha zemí a teroristických skupin.“

Zdejší nestabilní situace přeje „obchodu“. Kvete trh se zbraněmi a pašeráctví lidí transportovaných do Evropy. Je jasné, že mnohým tato situace vyhovuje.

reklama