Výzkumníci zjistili, že běžné nenaléhavé operace, jako třeba výměny kyčelních nebo kolenních kloubů, jsou o sedmdesát procent více smrtící, když jsou prováděny o víkendu než během pracovního týdne.
Experti věří, že přestože „víkendový efekt“ existuje, není vyšší úmrtnost způsobena horší víkendovou nemocniční péčí. Namísto toho se domnívají, že se jedná důsledek toho, že pacienti, kteří potřebují víkendovou léčbu, jsou často křehčí a nemocnější.
V rámci posledního průzkum spojeného s „víkendovým efektem“ vědci analyzovali více než 640 milionů vstupů z celého světa. Výzkumníci z Univerzity ve Warwicku prošli 68 studií z jedenácti zemí světa, které se zabývaly „víkendovým efektem“ na základě různých vstupních dat o úmrtnosti.
Akademici pro časopis British Medical Journal Open uvedli, že víkendový efekt se liší také na základě podmínek příjmu k hospitalizaci. U urgentních příjmů úmrtnost o víkendech vzrostla o 11 procent, kdežto u tzv. volitelných příjmů (jako jsou třeba plánované hospitalizace) byla úmrtnost vyšší až 70 procent. U gynekologických příjmů z důvodu plánovaného porodu se riziko úmrtí zvýšilo o šest procent.
Vědci rovněž poukázali na to, že jejich výsledky – co se rozdělení na tři různé typy přijetí týká – vycházely z 18 z celkových 68 analýz. Zbytek se na rozdělení typu příjmu nezaměřil.
Výzkum byl financován britským Národním institutem pro zdravotní výzkum (NIHR). Víkendový efekt byl jedním z klíčových argumentů využitých vládou Velké Británie pro přezkoumání sedmidenního služebního programu ve zdravotnických zařízeních a pro nové kontrakty pro mladé doktory již v předminulém roce.
Ačkoliv ministr zdravotnictví Jeremy Hunt opakovaně prohlašoval, že nedostatek nemocničního personálu během víkendu má za následek až 11 tisíc úmrtí navíc každý rok, Warwickská studie zjistila jen málo důkazů, které by potvrzovaly, že rozdílný počet zaměstnanců by mohl představovat vyšší riziko úmrtí pacientů během víkendů.
