Sněm hnutí ANO „vyřešil“ politickou orientaci. Babiš: nejsme ani vpravo ani vlevo, jsme „catch-all party“

V květnu tohoto roku uplyne sedm let od vzniku hnutí ANO, které mělo dnes svůj v pořadí již pátý sněm. Delegáti, podle očekávání, za svého předsedu opět zvolili Andreje Babiše. Sněmu na pražském Chodově v sídle hnutí se zúčastnilo 239 delegátů.
Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO 2019 foto youtube
Andrej Babiš na sněmu hnutí ANO 2019 foto youtube

reklama

Andrej Babiš je zakladatelem hnutí a ve svém projevu na sněmu nejen pochválil, jak pozitivní a vynikající vymyslel název, ale přítomným také připomenul důvody vzniku -  organizovat politické uskupení jako „akci nespokojených občanů“. V projevu zaznělo Babišovo zdůvodnění, proč hnutí není jasně ideologicky orientováno nalevo nebo napravo. „Jsme hnutí, které se orientuje na všechny občany České republiky, bez ideologie. A proč? Protože máme program pro důchodce, pro státní zaměstnance, pro zaměstnance, pro živnostníky, pro podnikatele, pro mladé rodiny, pro vědce, pro studenty, pro sportovce, pro lidi z kultury,“ vysvětlil předseda strany svoji ideologii. Svým kritikům pak doporučil prostudovat dílo německo-amerického politologa Otto Kirchheimera. Ten v šedesátých letech popsal chování podobných stran a nazval je „catch-all party“. Jsou to strany snažící se o určitou univerzalitu, obrušování společenských konfliktů a hledat spíše to, co voliče spojuje. Jde však o to, zda si právě Babiš důkladně prostudoval dílo tohoto politologa. Výraz „catch-all party“ ve skutečnosti definuje rozpad stranickosti, kdy lidé již masivně přestávají být členy stran a jako voliči se při každých volbách rozhodují pro určitý politický subjekt. V Německu se dařilo být „catch-all party“ například koalici CDU/CSU, když dosahovala kolem čtyřiceti procent hlasů. V ČR se jako „catch-all party“ v minulosti snažily chovat i jiné strany, nejen hnutí ANO. Platilo to například pro volby v červnu 2002, kdy ČSSD získala 1 440 279 (30,2%) a ODS 1 166 975 (24,47%) hlasů. Pak docházelo k uzavřenosti těchto politických stran, těmto stranám začala chybět otevřenost. Toho využily další politické subjekty, které se začaly vynořovat a mezi nimi i Babišovo hnutí ANO. Vědom si chyb tradičních stran proto včera předseda hnutí Babiš apeloval na své členy: „Nebudeme krást, nebude lhát, nebudeme zneužívat získanou moc. Politiku budeme dělat jinak, bez kmotrů a s jasnou vizí, jak posunout naši zemi tam, kam patří – mezi evropskou špičku.“ Babiš mluvil také o papalášství, které se začalo podle něj ve straně rozmáhat. „Víte, jak často mluvím a kritizuji kumulaci funkcí, zneužívání výhod, drahá služební auta, prostě papalášství. To se začíná objevovat i u nás… Primátorské SPZ, milionové superby a podobné nesmysly. Když to čtu v médiích, tak jsem naštvaný a stydím se za to, jaké lidi naše krajské organizace vybírají na kandidátky," uvedl ve své řeči Andrej Babiš. Nikoho předseda ANO nejmenoval, ale všichni vědí, že se psalo o superbu za milion děčínského primátora Jaroslava Hroudy s registrační značkou „PRIMATOR“.

Předem jasní favorité

Bylo jasné, že předsedou bude zvolen Andrej Babiš, který nenachází v hnutí soupeře. To je pochopitelně špatný politický signál, že hnutí s ním roste, ale i padá. V hnutí neexistuje další charismatická osoba a všimněme si, že se nenabízí ani žádné ideové křídlo, které by přicházelo s určitou myšlenkou a ideologií. Zatím hnutí ANO v začátku naklánělo k programu ODS, pak ČSSD. Takto lavíruje mezi pravicí a levicí, aniž by si stanovilo jako obvykle ostatní strany, co je nepřekročitelná mez, jako je u pravice snižování daní a u levice sociální otázka.

Jediný, kdo se na sněmu v otázce ideologie ozval, byl ostravský primátor Tomáš Macura: „Souhlasím s panem prvním místopředsedou, který řekl, že je potřeba, abychom táhli provaz jedním směrem. Ale je potřeba, aby se řeklo, jakým směrem je potřeba ten provaz táhnout.“

Druhým jasným zvoleným členem je po doporučení předsedy ANO současná europoslankyně Dita Charanzová, která se stala jedničkou za hnutí do Evropského parlamentu. Zda si to vysloužila svým prohlášením, že debata o Babišovi je v Europarlamentu zbytečná, hloupá a Česku škodí, je zbytečné se ptát.

Jasnou volbou byl také Jaroslav Faltýnek, který dokáže se šéfem ANO nejen zazpívat lidovky jako v roce 2017 na Chovatelském dni ve Vilémově

(viz nahrávka), ale je s ním spojen pupeční šňůrou ještě z Agrofertu. Mnozí komentátoři si koncem minulého roku mysleli jako Bohumil Pečinka, že Faltýnek začíná být pro Babiše „toxickou osobou“, neboť je již příliš nezávislý. Faltýnek je ale pro Babiše naprosto nepostradatelný a je jistotou na nejdůležitějším postu jako předseda poslaneckého klubu ANO. Zde dokáže srovnat řady a krok se všemi sedmdesáti osmi poslanci, což je pro Babiše neocenitelné s tím, že se o toto nemusí starat. Do boje o tento post měla jít Jaroslava Pokorná Jermanová a brněnský primátor Petr Vokřál, oba však svoji snahu vzdali a ucházeli se o post řadového místopředsedy.

Boj o další posty

Po jasném výše uvedeném rozhodování nastal konečně boj o posty řadových místopředsedů s favority Richardem Brabcem, Radkem Vondráčkem, Petrem Vokřálem, Jaroslavou Pokornou Jermanovou, Tomášem Macurou a zájem projevil i Petr Stuchlík. V nominacích se ojediněle vyskytovala ještě jména moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka nebo šéfa pražské ANO Jana Říčaře.

Celkové výsledky:

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš - z 238 delegátů jich 206 bylo pro, 19 se zdrželo a 13 bylo proti návrhu.

První místopředseda Jaroslav Faltýnek – 237 delegátů, získal 190 hlasů

Řadoví místopředsedové:

Radek Vondráček

Richard Brabec

Jaroslava Pokorná Jermanová

Petr Vokřál

Sněm dále vybral osm z deseti členů předsednictva: Tomáš Macura, karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová, jihočeský poslanec Roman Kubíček, Jan Říčař, dosavadní člen předsednictva a poslanec Jan Volný, poslankyně Jana Pastuchová, olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk a náměstek hejtmana Kraje Vysočina Martin Kukla. Neuspěli poslanci Martin Kolovratník a Petr Sadovský.

 

Mirko Radušević

reklama

reklama