Organizace uvedla, že není možné v Turecku nadále pracovat poté, co se stala cílem „na ničem nezaložených tvrzení“ v médiích. Podle ní navíc turecké Ministerstvo vnitra obnovuje pokusy dokázat, že Sorosova nadace stála v roce 2013 za protesty v parku Gezi. Ty vyústily ve velké povstání, požadující odstoupení tureckého prezidenta Erdogana. Nadace nicméně jakoukoliv svou účast odmítá.
Turecký prezident se minulý týden „opřel" do George Sorose, když hovořil o zadržení 13 aktivistů a akademiků, obviněných z propojení s vězněným podnikatelem a advokátem Osmanem Kavalou v souvislosti s oživením protestů v Gezi.
„Osoba (Kavala), která financovala teroristy během incidentů v Gezi, je již ve vězení,“ uvedl minulou středu Erdogan. „A kdo stojí za ním? Slavný maďarský žid Soros. Tohle je člověk, který úkoluje lidi, aby rozdělovali národy a rozbíjeli je.“
Jedním ze 13 lidí zadržených 16. listopadu je Hakin Altinay, který v Turecku pomáhal založit nadaci Open Society Foundation. Ostatní jsou členy Kavalova kulturního centra Anadolu, jehož kampaně se věnují lidským právům a kulturní rozmanitosti. Všichni kromě jednoho byli později propuštěni.
Podle prostátních novin Sabah, které citovaly zprávy vyšetřovatelů finančních zločinů, provedla Open Society Foundation finanční transakce směrem do Kavalovy organizace, aby podpořila protesty v Gezi. Od srpna 2011 do dubna 2017 převedla údajně zhruba 1,9 milionu tureckých lir (v převodu asi 8,3 milionu korun).
Nadace namítá, že každý rok informuje turecké úřady o tom, které instituce a projekty obdržely dotace a úřady to musí schválit.
Open Society Foundation uvedla, že co nejdříve požádá o legální likvidaci a ukončení činnosti.
George Soros, americký finančník maďarského původu, je spolu se svou nadací pod tlakem také například v Maďarsku, kde ho tamní předseda vlády Viktor Orbán mimo jiné obviňuje z úmyslu podkopat evropskou křesťanskou kulturu podporou masové migrace, což finančník popírá.
