Srbové poměrně podrobně informují o schůzce českých nejvyšších činitelů, kteří se zabývali zahraničně-politickými otázkami, mezi kterými byla i možnost oduznání Kosova.
Srbská média uvádí slova českého ministra Tomáše Petříčka: „Vláda Česka uznala Kosovo i přes opačný názor Sněmovny. O neexistenci shody na úrovni nejvyšší politické reprezentace svědčí rovněž nekompletní diplomatické zastoupení obou zemí, které je pouze v rovině chargé d'affaires. To ovšem není překážkou k rozvoji bilaterálních vztahů.“
V Srbsku se píše o schůzce našich představitelů, na které byli přítomni i ministři vnitra a zahraničí. Z této porady vzešla výzva politikům Srbska a Kosova, aby zlepšili vzájemné vztahy a odstranili bariéry ve vzájemném obchodu. Naši představitelé ve výzvě zmínili, že bez urovnání vztahů mezi Srbskem a Kosovem nebude ani možné zakončení integrace celého regionu Západního Balkánu do EU. V tomto citují české Ministerstvo zahraničí: „Pro EU je klíčové, aby byla věrohodně potvrzena politika otevřenosti vůči EU. Nejvyšší představitelé (ČR) proto podporují, aby EU bezodkladně zahájila přístupové rozhovory s kandidátskými zeměmi Severní Makedonií a Albánií. Očekává se, že se urychlí přístupové rozhovory se Srbskem a Černou Horou.“
Srbská média píší, že schůzky se účastnili prezident Miloše Zeman, premiér Andrej Babiš a oba představitelé horní a dolní sněmovny. Pochopitelně, že média litují, že Zemanův návrh nenašel u dalších představitelů podporu. Citují Jaroslava Kuberu, že se jedná o debatu o ničem, neboť Miloš Zeman přednesl návrh jen proto, aby se Srbům zalíbil a nemá žádnou moc, aby návrh prosadil.
Přitom Srbové, a to i nyní, připomínají okamžiky společné historie, které byly rovněž na schůzce našich politiků připomenuty. Srbská média uvádí léta 1918, 1938 a 1968, kdy si Češi a Srbové byli nejblíže.