Stát chce o jaderném odpadu s obcemi jednat, možnosti veta se ale nedočkají

Ministerstvo chce mít v roce 2025 jasno, kam uloží jaderný odpad z Dukovan a Temelína. S dotčenými předvybranými obcemi sice stát chce jednat a brát v potaz jejich připomínky, ale odmítá jejich požadavek ohledně zastavení procesu do doby, než budou platit zákony, které zajistí rovnoprávnější postavení obcí.
Temelín
Temelín
profimedia.cz

reklama

„Já myslím, že to jednání stále ještě probíhá ve velmi seriózní, slušné a nekonfrontační atmosféře… V mnoha směrech se argumentu dotčených lokalit vůbec nedivím,“ řekl ministr Karel Havlíček s poukázáním na to, že předchozí ministři dostatečně problematiku s obcemi nekomunikovali. „Jakékoliv řešení, které nastane, musí být bezpečné, bez emocí, věcné a musí se trpělivě vysvětlovat,“ uvedl Havlíček s tím, že bezpečnost zůstává na prvním místě. To potvrdila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která garantovala, že jaderné technologie budou využívány tak, „aby rizika s nimi spojená byla tak nízká, jak je rozumně dosažitelné.“

Obce budou kompenzovány

Ministr průmyslu také slíbil, že se v rámci vyjednávání bude brát ohled na životní prostředí a zároveň bude usilovat o co nejvyšší důvěru mezi projednávanými stranami. Stát chce také kompenzovat jednotlivé obce finančně. Jen za to, že se obce musí věnovat této problematice a diskutovat ji s ministerstvem, od něj dostanou jeden milion korun. Nad tím někteří starostové ovšem mávli rukou: „To jsou tak směšné peníze, že to nehraje vůbec žádnou roli,“ řekl redakci starosta Lubence Jiří Chalupecký. Vybrané obce dostanou poté další finanční kompenzace.

Respektování zájmů obcí není podle kritiků dostatečně zajištěno

Většina obcí, kterých se problematika týká, je seskupena v tzv. platformě proti úložišti, ta okamžitě po vyjednání vydala tiskovou zprávu, ve které vyjádřila zklamání nad jednáním ministerstva. „Platforma proti hlubinnému úložišti vyslovuje zklamání nad předloženou podobou, která vznikala bez konzultací s obcemi … Návrh vychází z chybného přesvědčení státních úředníků, že pokud jsou obce účastníky správního řízení, je respektování zájmů těchto obcí dostatečně zajištěno. To ale vyvrací nejen bohatá praxe, ale také dříve provedené právní analýzy i několik let starý názor Ministerstva průmyslu a obchodu,“ stojí ve zprávě platformy.

Úložiště by mělo být dokončeno v roce 2065

Někteří starostové byli nicméně po schůzi o něco více optimističtí: „Pro mě je to příjemné překvapení, protože se zdá, že pan ministr chce s námi konečně začít mluvit a zdá se, že by se situace mohla zlepšit,“ věří starosta Lubence Jiří Chalupecký. „Vadí nám, že se rozhoduje o něčem, o čem nemáme dostatek informací," řekl redakci TV Prima starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. Ten také doufá, že snad obce dostanou více informací. Některé námitky, jako je například ta, aby ministerstvo vyčkalo, než bude v platnosti zákon, který zajistí rovnoprávnost obcím, ale musel ministr odmítnout s odůvodněním, že ministerstvo již nemůže déle čekat. Stát by rád měl vybrané ze současných devíti lokalit (Čertovka, Magdaléna, Březový potok, Čihadlo, Janoch, Hrádek, Horka, Kraví hora, Na Skalním) dvě v roce 2025. Během roku 2050 by pak chtěl začít podzemní úložiště stavět, tak aby bylo dokončeno v roce 2065. Úložiště by mělo pojmout až 9000 tun vyhořelého paliva.

Veto je ústavně nekonformní

Redakce se také zeptala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové na možnost veta ze strany obcí. „Tahle varianta byla uvažována už v původním věcném záměru toho zákona, o kterém jsme mluvili, protože to není první věcný zákon, a tam tehdy právní zástupci obcí navrhovali postup tzv. konstruktivního veta, tzn. že by to veto obcí mohlo být přehlasováno rozhodnutím Senátu ČR. Ovšem tento návrh byl legislativní radou vlády označen za ústavně nekonformní, a celý tak šel ze stolu. Legislativní rada vlády shledala, že ten návrh zasahuje do dělby moci, tzn. že je tam rozpor v tom, co má dělat zákonodárce, tedy Senát, a v tom, co má dělat výkonná moc, tedy vláda,“ uvedla Dana Drábová.

Možnost veta je například vtělena do amerického zákona o jaderném odpadu, který byl přijat v roce 1982. Podle něj musí Ministerstvo energetiky Spojených států konzultovat návrh na uskladnění 300 a více tun jaderného odpadu s každým státem federace nebo indiánským kmenem. Jednotlivé státy mohou prostřednictvím svých parlamentů nebo guvernérů (popř. indiánských kmenů) návrh vetovat. Veto může být ale přehlasováno oběma komorami amerického Kongresu.

reklama

reklama