Takzvaná „předsudečná nenávist“ byla zavedena ve zprávě Ministerstva vnitra o projevech extremismu a předsudečné nenávisti na území ČR v roce 2018, která byla schválena vládou dne 29. dubna 2019: „Zpráva nově vedle pojmu extremismus zavádí označení projevy ‚předsudečné nenávisti‘. Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické.“
Na doporučení akademiků a lidskoprávních neziskových organizací
Ministerstvo vnitra dle zprávy zavedením pojmu projevy předsudečné nenávisti reaguje rovněž na doporučení ze strany partnerských státních institucí, akademických odborníků a civilního sektoru.
Ministr vnitra Jan Hamáček 20. června v Poslanecké sněmovně uvedl, že tento pojem není konstruktem jeho resortu, ale konsenzem několika rezortů na doporučení akademiků a lidskoprávních neziskových organizací.
„Takže kategorie předsudečná nenávist není konstruktem Ministerstva vnitra. Je to výsledek konsenzu všech relevantních rezortů - policie, zpravodajských služeb a Nejvyššího státního zastupitelství. A zavedení této terminologie nám doporučovali jak akademičtí odborníci, tak také lidskoprávní organizace.“
Co je podle Ministerstva vnitra předsudečná nenávist?
„Projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Zpravidla se jedná o skupiny definované rasou, národností, etnicitou, náboženstvím, sexuální orientací, politickým nebo jiným smýšlením, sociálním původem apod.“
„Takové projevy nemusí nutně naplňovat skutkovou podstatu některého z trestných činů. Může se jednat o fyzické násilí, slovní útoky či využívání urážlivé symboliky. Projevy předsudečné nenávisti se liší od extremistických zejména tím, že nemusí být spojeny s některou z totalitních ideologií. Osoby, které se jich dopouštějí, nemusejí být nutně členové či příznivci extremistických hnutí. Rovněž u nich absentuje jasné volání po svržení systému pluralitní demokracie a jeho nahrazení systémem totalitním.“
NSZ se přidává do boje s předsudečnou nenávistí
NSZ pak v červnové zprávě o své činnosti za rok 2018 informuje o současném stavu v oblasti trestných činů z nenávisti (hate crimes) a v rozšiřující zprávě informuje o zaváděných opatřeních.
Loni se měl projevit poměrně výrazný vzestup trestných činů z nenávisti. A jakkoli je podíl na celkovém objemu kriminality stále nízký, jde podle NSZ o formu trestné činnosti mající závažné společenské dopady.
„Lze pozorovat pokles ‚čisté‘ propagace extremistických hnutí směřujících k potlačení práva a svobod člověka, který je však vyvážen nárůstem nenávistných výroků na internetu, a to zvláště na sociálních sítích. Nenávistné projevy, které byly dříve zaměřeny zejména vůči Romům, se částečně přesunuly vůči muslimům a imigrantům a směřovaly i vůči osobám, které se k přijímání uprchlíků a pomoci jim stavějí vstřícně. Rovněž se mírně zvyšuje počet fyzických útoků vůči osobám s odlišnou barvou pleti a muslimům, prozatím však naštěstí bez fatálního následku.“
„NSZ však považuje postih těchto tzv. předsudečných trestných činů za velmi důležitý, neboť pocit pachatelů z nepostižitelnosti a anonymizace v prostředí sociálních sítí může tento druh trestné činnosti eskalovat,“ dodává zpráva.
Zvýšený zájem státního zastupitelství o hate crime
Konkrétnější kroky v souvislosti s bojem s „předsudečnou nenávistí“ lze nalézt ve zprávě národního korespondenta (JUDr. Jan Lata, Ph. D.) pro boj proti terorismu, extremismu a trestným činům spáchaným z nenávisti za rok 2018 rovněž na webu NSZ.
„Lze shrnout, že zatímco v oblasti terorismu můžeme sledovat mírný nárůst případů, který však nemá nikterak dramatickou podobu, v oblasti hate crime se výrazně zvyšuje objem aktivit národního korespondenta, což je odrazem zvýšeného zájmu státního zastupitelství o tento druh trestné činnosti,“ píše Jan Lata ve zprávě.
Spolupráce s Ministerstvem vnitra, policií a neziskovými organizacemi
Co se metodiky týče, uvádí, že „ve spolupráci s Ministerstvem vnitra byla zpracována Metodická pomůcka pro policisty a státní zástupce k nenávistným projevům na internetu obsahující zejména kazuistiku již odsouzených nenávistných výroků. Je nutno změnit laickou představu, že výroky uveřejněné na internetu nemohou být trestněprávně postižitelné. Již nyní lze přitom zaznamenat nárůst počtu stíhaných, resp. odsouzených osob za nenávistné trestné činy. V tomto směru je rovněž důležitá spolupráce s představiteli Ministerstva vnitra, Policie ČR a neziskovým sektorem, která již byla navázána.“
Na téma šířící se nenávisti na internetu se vloni uskutečnila schůzka svolaná veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou za účasti komisařky EU Věry Jourové, tehdejšího ministra vnitra Lubomíra Metnara a nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. „Ve vztahu k verbálním nenávistným výrokům usiluje NSZ o vyšší vyvozování trestní odpovědnosti, mj. pořádáním seminářů, přípravou metodických pomůcek apod. V některých případech podalo NSZ podněty k výkonu dohledu nad způsobem vyřízení věci, které vedly k vyvození trestní odpovědnosti u původně odložených či postoupených věcí (výrok poslance SPD o neexitujícím pseudokoncentráku v Letech, nenávistné komentáře u fotografie žáků první třídy ZŠ Plynárenská v Teplicích apod.). Tématu nenávistných trestných činů se rovněž věnovala jedna z pracovních skupin porady vedoucích státních zástupců.“
V letošním roce plánuje NSZ uspořádat sérii školení k problematice hate crime, a to ve spolupráci s Office for Democratic Institutions and Human Rights (ODIHR), jichž se mají podle zprávy postupně účastnit specialisté ze všech státních zastupitelství. ODIHR již ve spolupráci s Úřadem vlády uspořádal v minulém roce konferenci na stejné téma. Loni se rovněž konal seminář k tématu extremismu a hate crime, na němž Jan Lata vystoupil jako lektor.
