Stres je s lidstvem spojen odjakživa, ale mění se jeho příčina. Kortizol mění fungování našeho těla

Nic nestíháme, pořád se za něčím honíme. Den by musel mít alespoň třicet hodin, abychom stihli vše, co potřebujeme. Kdysi dávno musel člověk pro tlupu obstarávat jídlo a chránit ji před útoky divoké zvěře. Aby přežil, musel se hodně ohánět. Doba se změnila, ale stejně jako tehdy s sebou život přináší potřebu adaptace (přizpůsobení se) okolnímu prostředí. A všechno tohle může spojovat jedno slovo – stres.
Stres: Co vše má na svědomí a jak se účinně bránit?
Stres: Co vše má na svědomí a jak se účinně bránit?
istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Stres v našem těle vytváří obrannou funkci. Je to zdravé? To záleží. ,,Dobrý‘‘ stres – takzvaný eustres – je lehčí forma. Eustres nás žene dál, motivuje, učí nás myslet pod tlakem a pomáhá lepším výkonům. Naopak distres –,,zlý‘‘ stres – našemu organismu dává zabrat. Znamená pro nás nadměrnou zátěž, kterou nejsme schopni zpracovat. Tím způsobuje z dlouhodobého hlediska i zdravotní problémy.

Tělo je řízeno z větší části hormony a je tady jeden, jehož produkce se zvyšuje, pokud se delší dobu plynule velmi stresujeme. Jmenuje se kortizol a jeho funkce je obranná. Když nás čeká stresově náročná situace, začne se kortizol vyplavovat do těla, zvýší krevní tlak a začne střádat rychlý cukr, který nám dodá energii na výkon. Z krátkodobého hlediska je to samozřejmě žádané, abychom situaci zvládli. Jenže pokud nad takovými situacemi v práci nebo osobním životě ztratíme kontrolu a takřka si od nich neodpočineme, nastává problém.

Co způsobuje dlouhodobá nadměrná hladina kortizolu?

Dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu začne způsobovat nárůst tukové hmoty, úbytek svalů, zhoršení kostní tkáně či chronickou únavu.

V dnešní době nás stres obklopuje ze všech stran a vyhnout se mu není jednoduché. Velké nároky na výkon v práci, škole i vztazích se podpisují na našem zdraví. Existuje však spousta technik, jak našemu tělu od stresu odlehčit. Bohužel spousta pracujících lidí nemá čas ani spát, natož provádět relaxační techniky.

Co se dá stihnout za 30 minut denně?

1) odbouráte stres a budete mít lepší náladu,

2) uděláte dobrou věc pro své zdraví,

3) budete lépe spát,

4) vytvarujete křivky a nabudete sebevědomí

Jde o cvičení! Sedavé zaměstnání, a tím pádem nedostatečný výdej během dne, stres a nesprávná strava, to vše zhoršuje naši kondici a zvyšuje riziko nemocí. Cvičení je jeden z nejideálnějších způsobů, jak si aktivně odpočinout, vypnout a na chvíli zapomenout na stres. Naše tělo považuje cvičení také za určitou formu stresu. V tomto případě nám ale pomáhá podat skvělý výkon a pomáhá tělu se adaptovat na danou činnost.

Endorfiny vrátí chuť do života

Po cvičení nastává všem známý pocit. Zvládli jsme to, cítíme se skvěle, máme chuť do života, jsme na sebe hrdí. Co za tím pocitem stojí? Jsou to endorfiny. Stejně jako například morfium či heroin jsou endorfiny opiáty, ale v tomto případě velmi pozitivní. Jejich základní funkce je působení proti bolesti. Vyplavují se z hypofýzy při fyzické zátěži a také při poranění, to znamená, že tlumí naši bolest. Také navozují blažený pocit, který pociťujeme během a po cvičení. U morfia či heroinu si naše tělo postupem času zvykne a dávky se musí zvyšovat. U endorfinů je to ale právě naopak. Naše tělo se stává na tyto látky čím dál více citlivějším a trénovaní sportovci slastný pocit pociťují již během prvních minut aktivity.

Při pravidelné fyzické zátěži, správné stravě a celkovém pozitivním naladění jsme schopni se radovat i z maličkostí, naše sebevědomí stoupá, náš zevnějšek začíná vypadat podle našich představ a uvnitř našeho těla pracuje vše na plné obrátky. Náš imunitní systém se zlepšuje, riziko civilizačních chorob klesá a náš spánkový cyklus je takřka bez problémů. Trápí vás stres a záleží vám na zdraví? Vyplývá nám z toho jediné – najděte si na pohyb alespoň 30 minut denně.

Reklama
Reklama