Výzkum, v rámci něhož vědecký tým sledoval 3626 lidí narozených v letech 1975 a 1976 ve finských Helsinkách, je prvním, který podává důkazy pro souvislost prenatálního stresu matky s osobnostními poruchami dítěte. Experti se domnívají, že je dána tím, že stres v těhotenství ovlivňuje vývoj mozku dítěte v tělo matky.
Poruchy osobnosti zahrnují celou řadu problémů s chováním, které mohou vést k poruchám myšlení, impulzivnímu chování nebo agresi. Mnoho lidí s těmito problémy trpí následně i dalšími duševními problémy, jako jsou deprese, úzkost nebo sklon k závislostem.
Podle zjištění vědců bylo u sledovaných osob zjištěno, že před jejich třicátým rokem byla čtyřiceti z 3626 osob diagnostikována porucha osobnosti. Po zohlednění psychiatrické anamnézy rodičů a kuřáctví matek – o němž je známo, že ovlivňuje riziko poruchy osobnosti dítěte - autoři vypočítali, že u dětí, jejichž matky byly vystaveny v těhotenství vysokému stresu, je pravděpodobnost osobnostní poruchy 9,53krát vyšší. U dětí, jejichž matky zažívaly mírný stres, byla pravděpodobnost 3,59krát vyšší.
Již předchozí studie zjistily rozdíly v mozku osob s a bez poruch osobnosti a to, že prenatální stres ovlivňuje rozvoj dětského mozku během dětství. Je rovněž pravděpodobné, že ženy, které jsou stresovány během dětství, budou stresovány i po narození dítěte – což může ovlivnit vztah mezi matkou a dítětem v rozhodujících prvních měsících, kdy se tvoří první pouta.
