Strojvedoucí jsou při srážce vždy v přímém ohrožení života, absolutní ochrana neexistuje

Strojvedoucí je prvním, který zaregistruje blížící se nehodu, a posledním, kdo s tím může něco udělat. Zatáhnout brzdu a vyběhnout z kabiny co nejdále, to je to jediné, co mu zbývá. Několik českých strojvůdců už na trati zemřelo.

Ve středu tragicky zemřeli dva strojvedoucí na italské železnici v Miláně. Vlak, který řídili, z dosud neznámých důvodů vykolejil. Při dopravních nehodách na železnicích jsou to právě strojvedoucí, kteří jsou „první na ráně“.

V loňském roce došlo na českých železnicích k více než 1200 mimořádným událostem, které zapříčinilo 238 úmrtí a stejný počet zraněných. Od roku 2018 jde o znatelný nárůst v řádu několika desítek, počet navíc pravidelně meziročně stoupá.

Česká republika nemá dobrou bilanci co do počtu nehod na železničních přejezdech. To ale nejsou jediné nehody, kterým strojvedoucí čelí. Musí být proto neustále v pozoru.

„Základem musí být vždy velmi pozorný výkon služby a pak také musí strojvedoucí spoléhat na štěstí,“ říká mluvčí Federace strojvůdců České republiky Libor Poláček.

Vždy připraven

Stejně tak, jako je za srážkou téměř vždy lidská chyba, je to také člověk, kdo jí může zabránit. Stoprocentní pozornost strojvedoucího je hlavním předpokladem k odvrácení, nebo alespoň zmírnění střetu.

Faktorů, které je potřeba vzít v potaz, je více. Záleží na rychlosti vlaku, typu lokomotivy a také její konstrukci. „Každý výrobce nových vozidel dnes již vystavuje své výrobky „crash testům“, počítá s takzvanými „crash zónami“, absolutní ochrana strojvůdce však v tomto směru asi nikdy nebude existovat,“ říká mluvčí Federace strojvůdců ČR.

Jak by měl tedy strojvedoucí v nouzové situaci reagovat? „Pokud spatří nebezpečí hrozící na trati anebo na přejezdu (spadlý strom či jiná překážka na trati, silniční vozidlo na přejezdu apod.), musí okamžitě reagovat, použít rychločinné brzdění a pokud je to možné, snažit se opustit své stanoviště,“ vysvětluje Poláček.

Ideálně by měl ještě varovat cestující a vlakový personál. Záleží ale na tom, kolik zbývá do srážky času a zda to strojvedoucí stihne. Objekt se na trati může objevit nečekaně nebo může být schován v zatáčce.

Na situaci jsou strojvedoucí školeni, s postupem se seznamují už při přípravě na výkon profese.

Smrt v kabině

Česká historie pamatuje několik devastujících tragédií na železnicích, při kterých přišli o život jak cestující, tak strojvedoucí. Právě ti stojí vždy srážce tváří v tvář a jsou těmi posledními, kdo se nehodu může pokusit zvrátit nebo zmírnit.

V létě roku 2007 došlo na železnici v Čerčanech ke srážce dvou vlaků. Rychlík, který jel v domnění, že má volnou cestu, čelně narazil ve více než třicetikilometrové rychlosti do odstaveného pantografu. Strojvedoucí se nehodě snažil zabránit, kompletně soupravu zastavit se mu ale nepodařilo.

Kvůli výluce byla v úseku pouze jedna kolej. Třiapadesátiletý strojvedoucí, který nehodu nepřežil, byl jediným pasažérem jinak prázdného, odstaveného příměstského vlaku. Na vině byli výpravčí a signalista, kteří informovali strojvůdce rychlíku, že může pokračovat v cestě. Nejvyšším trestem však soud potrestal strojvedoucího rychlíku.

Před pěti lety zase smetlo ve vysoké rychlosti Pendolino polský kamion, který uvízl na železničním přejezdu. Strojvedoucí v nemocnici bojoval o život. Boj sice vyhrál, přišel při něm ale o obě nohy. Do kamionu vrazil v rychlosti asi 140 km/h, nehoda si vyžádala tři lidské životy.

Reportáž o nehodě z roku 2015:

Podle Federace strojvůdců je v českém železničním systému, co do bezpečnosti strojvedoucích, stále co dohánět. Za úspěch ale považuje široce diskutovanou novelu, která umožňuje kácet stromy a křoviny v blízkosti kolejí.

Prvkem, který se však strojvedoucím protlačit nepodařilo, zůstává tzv. monitoring licencí strojvedoucího (MLS). Ten kontroluje správné dodržování pracovní doby a odpočinku strojvůdců.

„Základem bezpečného výkonu služby je, aby byl strojvedoucí náležitě odpočatý a pracoval jen v takovém režimu, jak to vymezují zákony a vyhlášky. Je pro nás nepřijatelné, aby vykonával svoji profesi déle, anebo bez potřebného odpočinku,“ vysvětluje mluvčí Federace strojvůdců.

„Forma MLS, na jehož potřebě jsme se shodli s představiteli Drážního úřadu, Ministerstva dopravy či Správy železnic, se však prozatím bohužel nerealizovala. V návaznosti na připomínky z Ministerstva práce a sociálních věcí bylo zavedení MLS odloženo a to nás velice mrzí,“ dodává mluvčí Federace strojvůdců Poláček.

Podle odborů je ale potřeba zavést systém co nejdříve. MLS by zaručoval, že strojvedoucí nepřetahují pracovní dobu, dodržují nařízený odpočinek mezi směnami a jsou tak vždy připraveni okamžitě zareagovat.

Štěpán Sochor

Tagy: