Studenti/absolventi: Víte, kdy musíte (začít) platit sociální a zdravotní pojištění?

Připravili jsme přehled šesti nejčastějších situací, do kterých se studenti, respektive absolventi mohou dostat, a zda jim v nich vzniká povinnost platit pojištění – ať už zdravotní nebo sociální…

Studentem je každý, komu ještě nebylo 26 let a navštěvuje denní studium na učilišti, střední či vyšší odborné škole a libovolné studium na vysoké škole, případně jazykové škole, která je uvedena v seznamu ministerstva školství. Uvedená věková hranice je jediná definitivní tečka za „bezstarostným“ studentským životem. Do této doby totiž mohou studenti uplatňovat spoustu výhod, zejména slevy na dopravném, dani, u obchodníků, kulturních institucí či bank. Do 26. narozenin si každý může status studenta i několikrát obnovit (tedy začne opět chodit do školy), i když mezitím například pracoval, byl nezaměstnaný, v cizině a podobně.

Za studenty také platí povinné zdravotní pojištění stát po celou dobu studia, a to i o prázdninách v období mezi ukončením střední školy a zápisem na vysokou či vyšší odbornou školu.

V případě sociálního pojištění povinnost placení státu nevzniká. Dokud student nevydělává, neúčastní se nemocenského pojištění a nemá povinnost odvádět pojistné. „To znamená, že během studia nemá nárok na žádné dávky nemocenského pojištění, tj. především na nemocenské nebo na peněžitou pomoc v mateřství,“ vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení v informativním letáku pro studenty. Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se navíc od začátku roku 2010 nezapočítává ani do doby důchodového pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se už ani jako tzv. náhradní doba pojištění. Podle České správy sociálního zabezpečení si ale studenti, kteří dosáhli 18 let, účast na důchodovém pojištění mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. K tomu se mohou přihlásit na pobočce sociální správy podle místa svého trvalého bydliště. Pokud se přihlásí, tato doba bude do důchodu započítána.

Nicméně, v době studia mohou například studenti pracovat, podnikat, jezdit na zahraniční stáže. Nebo naopak absolventi práci neseženou a podnikat nezačnou. Jak je to potom s placením pojištění? Podívejme se na jednotlivé možné situace, které mohou nastat.

1. Ukončili jste školu a budoucnost nejistá?

Pokud jste teď úspěšně absolvovali, nebudete v září ve studiu pokračovat a ani jste zatím nezahájili výdělečnou činnost, stát za vás bude hradit zdravotní pojištění až do konce srpna. Stejně tak vám do této doby nevzniká ani povinnost hradit sociální pojištění. Ta souvisí obvykle až se zahájením výdělečné činnosti. „Pokud absolventi po ukončení studia nezahájí výdělečnou činnost, nemají povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Pojistné neodvádí, ani když jsou vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou pro účely důchodového pojištění, její zápočet do doby potřebné pro nárok na důchod je omezen,“ uvádí ČSSZ. Lze se ale přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění (viz výše).

Budete-li od září nezaměstnaní a evidováni na úřadu práce, ten za vás uhradí povinné platby zdravotní pojišťovně. Pokud se na úřad nepřihlásíte, musíte se zdravotní pojišťovně nahlásit jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů. A minimální měsíční pojistné si budete hradit sami.

2. Nastupujete po škole do práce?

Když po ukončení studia nastoupíte do klasického zaměstnání, musíte platit jak zdravotní, tak sociální pojištění. Tuto povinnost ale za vás plní zaměstnavatel. To mimo jiné znamená, že kromě zdravotní pojistky odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence ČSSZ zákonem stanovené informace a doklady (především evidenční list důchodového pojištění).

3. Pracujete při studiu?

Studenti, kteří během školního roku nebo o prázdninách pracují, mají povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení, pokud jejich zaměstnání zakládá účast na pojištění. Konkrétně se podle ČSSZ jedná o studenty, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti s příjmem alespoň 2 500 korun měsíčně. Sociální pojištění také musejí od roku 2012 platit studenti, kteří pracují na základě dohody o provedení práce s příjmem nad 10 000 korun za měsíc u jednoho zaměstnavatele. V těchto případech za studenty odvádí pojistné na sociální zabezpečení zaměstnavatel, současně se studentům tato doba započítává do doby pojištění potřebné pro důchod. Zároveň má student nárok i na případné dávky nemocenského pojištění dle platné legislativy.

„V případě, kdy studenti mají zaměstnání zakládající účast na pojištění, má zaměstnavatel povinnost na období této činnosti vystavit zaměstnancům evidenční list důchodového po- jištění. Jedno jeho vyhotovení předá zaměstnanci, jedno zašle k evidenci do ČSSZ. Tato evidovaná doba se pak započítává pro důchod,“ upozorňuje sociální správa.

4. Budete podnikat po škole/při studiu?

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. Začnete-li podnikat až po škole, bude podnikání vaší hlavní činností a v tom případě musíte platit důchodové pojištění, nemocenské zůstává dobrovolné. Zdravotní pojištění je povinné.

Podnikání při studiu do 26 let je pak vedlejší činností, studium je ale nutné doložit také na sociální správu. Tady je povinnost odvádět zálohy závislá na výši dosažených příjmů, v prvním roce podnikání se zálohy přitom platit nemusí. Doplatky se uhradí až po podání přehledů o příjmech a výdajích na sociální správu a zdravotní pojišťovnu zpětně. Navíc, pokud váš daňový základ nepřekročí stanovenou rozhodnou částku (která je pro rok 2018 ve výši 71 950 korun), nemusíte vůbec platit důchodové pojištění. Povinnost platit pojistné na důchodové pojištění pak máte pouze tehdy, pokud se k němu sami dobrovolně přihlásíte. Pokud při studiu podnikáte a dobrovolně si platíte i nemocenské pojištění, máte při splnění stanovených zákonných podmínek nárok na dávky nemocenského pojištění.

5. Máte o prázdninách brigádu?

Je-li studentská prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní vaše povinnosti vůči sociální správě zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod. Zdravotní pojištění za vás standardně hradí stát.

6. Vycestujete do zahraničí na stáž nebo za prací?

Pokud jako studenti nevyděláváte a neplatíte si sociální pojištění, nemusíte sociální správě při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt nic hlásit. Povinnost hradit pojistné vám nevzniká ani když pojedete do ciziny za sezonním přivýdělkem. „V případě dlouhodobějšího setrvání v zahraničí je možné se ještě před plánovaným odjezdem přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, má-li student zájem, aby se mu tato doba započítala pro účely budoucích důchodových nároků,“ připomíná ČSSZ.

Pokud jde o zdravotní péči v cizině a studijní pobyt, je vhodné uzavřít komerční cestovní pojištění, které uhradí případné finanční nároky na léčebnou péči v místních zdravotnických zařízeních. Zejména v zemích mimo EU totiž nemůže být péče uhrazena z českého veřejného zdravotního pojištění. To ale přesto může, podle informací na webu VZP, zůstat otevřené. „V případě, že studijní pobyt v zahraničí je považován za přípravu na budoucí povolání, bude student do 26 let věku stále v ČR v kategorii „nezaopatřené dítě“ a nadále za něj bude platit pojistné na zdravotní pojištění stát,“ uvádí zdravotní pojišťovna. Podle ní vzdělávací instituce pouze potvrdí skutečnost, že jde i při pobytu v zahraničí o studium školy. Proto prý není nutné se odhlašovat ze zdravotního pojištění v ČR ani v případě, kdy je pobyt v zahraničí delší než 6 měsíců. „Pokud by nešlo o stáž, kterou potvrzuje česká škola, ale o skutečné studium zahraniční školy, musela by být nezaopatřenost potvrzena nostrifikací ministerstva školství o postavení zahraničního studia na roveň studia v ČR.

V případě zaměstnání v zahraničí máte povinnost zrušit své zdravotní pojištění v ČR, navíc musíte doložit, že jste účastníkem zdravotního pojištění v jiném státě (pracovní smlouvou, potvrzením o zaplaceném komerčním pojištění, nebo průkazem EHIC, který vám vydá vaše nová zdravotní pojišťovna v daném státě. Až se ze zahraničí vrátíte, tak se musíte opět přihlásit u české zdravotní pojišťovny.

Pro sociální zabezpečení v rámci práce v EU platí také evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. „O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu,“ radí závěrem ČSSZ.

Ivana Kropáčková

Tagy:
studium absolvent