Afghánsko-americký zkušený diplomat Zalmay Chálilzad zastupující Američany vedl loni v Kataru, kde má Tálibán své zastoupení, již devět kol rozhovorů. Stále nic, až nyní přichází konkrétní návrh zastavit boje aspoň na týden nebo až deset dní.
Tálibánci včera v noci zmíněnému Chálilzadovi doručili dokument a čeká se, zda Američané budou návrh považovat za smysluplný.
Spojené státy usilují o vystoupení z války v Afghánistánu, která se stala jeho nejdelší vojenskou akcí. Více než 14 000 amerických vojáků je stále v Afghánistánu a Trump opakovaně vyjadřuje svoji frustraci nad pokračujícími boji.
Nakonec americký prezident během své loňské návštěvy v Afghánistánu na Den díkuvzdání mírnil americké stanovisko, když prohlásil, že Tálibán je připravený vést mírové rozhovory.
Diplomat Chálilzad se již dříve pokoušel dojednat aspoň příměří, ale z vyjednávání nikdy nebylo jasné, zda to Tálibánu postačí k tomu, aby na příměří navázaly další opětovné rozhovory vedoucí k podepsání mírové dohody.
Představa USA o dohodě podle Chálilzada je taková, že by měla zahrnovat zahájení jednání mezi Afghánci na obou stranách konfliktu s cílem vyvinout tzv. Cestovní mapu poválečného Afghánistánu. „Mapa“ by řešila komplikované otázky, jako je trvalé příměří, práva žen a menšin a osud tisíců bojovníků Tálibánu a milicí loajálních Kábulu. Problém je v tom, že Tálibán odmítá jednat s Kábulem.
Agentura AP nyní uvádí názory jednoho z tálibánských představitelů v anonymitě. Ten prozrazuje obavy Tálibánu z déle trvajícího příměří z obavy, že by nedokázali znovu rychle sjednotit k akci své bojovníky. Z toho vyplývá představa povstalců o tom, že má-li dojít k delšímu příměří, je na stole požadavek prvotního stažení amerických sil. Důvodem, proč Tálibán odmítá složit zbraně, je také to, že se bojovníci domnívají, že svým neustálým bojem donutí Američany k jednacímu stolu.
Všechny okolnosti naznačují, že nynější tálibánská inciativa ke krátkodobému příměří může naznačit možný optimističtější výhled k americko-afghánskému vyjednávání.
Je synem poradce bývalého afghánského krále Záhira Šáha (v období 1933–1973). Studoval na Chicagské universitě a za války proti SSSR v Afghánistánu byl v úzkém spojenectví s CIA. Za vlády Billa Clintona pracoval pro Rand Corporation a pro UNOLOCAL. Za doby prezidenta Reagana řídil program podpory mudžahedínů. Stal se také blízkým přítelem Bushovy rodiny a byl v té době náměstkem ministra obrany pro plánování.
V roce 2007 byl jmenován velvyslancem USA v OSN. Byl rovněž velvyslancem v Afghánistánu a Iráku. Ministr zahraničí Mike Pompeo jej v roce 2018 jmenoval zvláštním velvyslancem pro Afghánistán.
