Téměř polovina českých řidičů špatně vidí. 8 % by vůbec nemělo usednout za volant

Skoro polovina českých řidičů špatně vidí. 8 % by vůbec nemělo usednout za volant

Špatný zrak českých řidičů

Celkem 44 % respondentů má špatnou nebo žádnou korekci zraku, ačkoli ji potřebují. 22 % nemá v řidičském průkazu vůbec uvedeno, že vidí špatně. Pravděpodobně to navíc ani nevědí. 8 % ze všech dotazovaných má zrakovou vadu, která jim znemožňuje řídit. Vyplývá to z nového šetření BESIPu.

BESIP testoval dohromady více než tři tisíce lidí po celé republice. Výsledná čísla říkají, že téměř polovina testovaných špatně vidí. Necelá desetina má přitom takovou oční vadu, se kterou by vůbec neměli řídit.

„Osoby s ostrostí zraku pod 50 % by neměly usednout vůbec za volant či řidítka,“ stojí v tiskové zprávě. Ze všech respondentů je to 8 %. Ti, kdo mají ostrost zraku mezi 51 a 90 %, by si měli před jízdou nasadit brýle nebo čočky. V testu to bylo 36 % osob.

Skoro čtvrtina dotazovaných ale nemá ve svém řidičském průkazu zrakovou vadu vůbec uvedenou. Podle BESIPu s největší pravděpodobností ani netuší, že špatně vidí a kontaktní čočky nebo brýle nepoužívají.

„Problém je v tom, že ani nevědí o tom, že špatně vidí. Nemají to porovnání. Když ztrácíte zrak postupně, tak si nemůžete uvědomit, že je problém,“ řekla televizi Prima optometristka Petra Ustohalová.

Vyšší riziko oční vady je u starších lidí. Zhruba tak od čtyřiceti let se může začít objevovat dalekozrakost. Mladí lidé jsou zase častěji krátkozrací. Lidé by podle Ustohalové měli chodit na kontroly minimálně jednou za dva roky.

Řidiči si mohou u lékaře nechat vyšetřit kromě ostrosti zraku také periferní vidění a barvocit. Za volant může usednout i barvoslepý člověk, musí to mít ale uvedeno v záznamech. Měření lze podstoupit i v optikách, kde pracuje optometrista.

BESIP také upozorňuje na to, že se s přibývajícím věkem lidský zrak zhoršuje. Více než 40 % dotázaných osob řeklo, že bylo naposledy na oční kontrole před více než třemi lety.

Ostrý zrak je jedním z klíčových faktorů, jak zabránit nehodě. Rozdíl mezi brzdnou dráhou „ostrozrakého“ a „slabozrakého“ řidiče jedoucího rychlostí 90 km/h je 2,5 až 5 metrů, což může mít fatální následky.

Z dat projektu „Slepí vrazi“ vyplývá, že si více než polovina řidičů subjektivně myslí, že mají dobrý zrak. 62 % řidičů však nebylo za poslední rok na oční kontrole.

„Lidé zkrátka tu prevenci nedodržují. Zrak se jim zhoršuje pomalu a plíživě a oni najednou na té silnici nevidí,“ sdělil TV Prima šéf BESIPu Tomáš Neřold. Nemusí jít navíc nutně o dioptrie, horší zrak způsobují i jiné vady, jako třeba šedý zákal.

„Z toho měření vyplynulo, že zhruba 35 % lidí už má zrak někde na té hraně, kdy třeba na 15 metrů nevidí ostře. Vidí vozidlo, ale nevidí detail,“ říká Neřold.

„Pokud se budu pohybovat za šera ve vyšší rychlosti, potřebuji mít v tom provozu perfektní zrak a ne že budu tápat, co mě čeká na horizontu,“ dodává.

Ročně zemře na následky špatné viditelnosti (tj. slabý zrak nebo nedostatečné osvětlení) 100 lidí, uvádí ČTK. Podle německé organizace ADAC je počet nehod způsobených špatným zrakem srovnatelný s těmi způsobenými alkoholem za volantem.

Tagy: