Za jejich popularizací stojí zejména škola otevřená v šedesátých letech dvacátého století za účelem tréninku terapeutů z celého světa. Thajská masáž spojuje v práci s tělem prvky akupresury a jógy. Využívá různých tlakových bodů na těle, které masér stlačuje palci, lokty, koleny či chodily, a protahovacích cviků ne nepodobným těm z jógy.
Přidání tradiční masáže Nuad Thai na list nehmotného kulturního dědictví UNESCO je historickou událostí, uvedl thajský delegát na setkání ekonomické, vědecké a kulturní organizace OSN v kolumbijském hlavním městě Bogota. „Pomůže propagovat praxi Nuad Thaj lokálně i mezinárodně,“ dodal delegát.
Masáže Nuad Thai jsou v Thajsku všudypřítomné po celém území království – od luxusních lázní v Bangkoku přes pláže ostrova Phuket. Hodina protahování a procedury tam může stát pouhých pět dolarů (asi 115 korun).
Krairath Chantrasri, který učí originální thajské masáže v tamní škole „Ležícího Buddhy“ uvnitř slavného kláštera Wat Pho, známého také jako „Klášter ležícího Buddhy“, se jako syn masérky pyšní tím, že sdílí prastarou disciplínu, jejíž certifikace je žádaným a hrdým artefaktem pro každý masážní salón. „Jsem pokračovatelem našich kolektivních znalostí,“ uvedl čtyřicetiletý masér, který pomáhá tisícům thajských i zahraničních studentů, kteří každý rok přijíždějí do výukového centra v klášteře.
Metody thajských masáží přinesli do Thajska údajně lékaři a mniši před 2500 lety, přičemž od té doby se tajemství předávala z mistra na žáka v klášterech nebo později z rodičů na děti v rodinách. Za thajského krále Rámy III. vyryli učenci své znalosti do kamenů kláštera Wat Pho.
Škola thajských masáží nuad Thai, která již vyškolila přes 200 tisíc masážních terapeutů působících ve 145 zemích světa, byla otevřena v roce 1962. Masáže se zaměřují na směřování krevního oběhu do problémových oblastí pro vyřešení bolesti svalů – často za pomoci značné síly. Studie ukázaly, že thajské masáže mohou pomoci zmírnit bolesti zad, hlavy, pomoci s nespavostí nebo dokonce s úzkostí.
