Tipy, jak omezit plasty (nejen) doma a čím je nahradit

Plasty, užitečný materiál, ale momentálně také velký a hojně diskutovaný „ekoproblém“. Jak je omezit tam, kde to je možné?

Tuny plastového odpadu plavou v oceánech, povalují se v přírodě nebo na skládkách směsného odpadu (někteří spotřebitelé ho ani nerecyklují), kde se rozloží nejdřív za stovky let. Plastu je zkrátka všude víc než je nutné. „Plasty tvoří 85 % všeho odpadu ve světových mořích a jejich nejbližším okolí. Plastové mikročástice se dostávají do vzduchu, do vody i do půdy a pronikají do plic i do stravy. Často obsahují složky považované za škodlivé, ale zatím nedokážeme posoudit, jaký vliv na lidské zdraví může mít jejich všudypřítomnost,“ uvádí například spotřebitelská organizace dTest na svém webu.

Řešení se hledá globálně. Experti mluví o snižování produkce i spotřeby. Evropská komise nedávno navrhla, aby se celkem deset plastových výrobků, které jsou nejčastěji v mořích, přestalo úplně vyrábět. Jde především o brčka a kelímky. V České republice probíhá mimo aktivity různých neziskových organizací i iniciativa ministerstva životního prostředí #Dostbyloplastu, která má za cíl podpořit a nabádat firmy v oblasti stravování, aby omezily jednorázové plastové nádobí a umožnily zákazníkům nosit si vlastní nebo nabízely vratné alternativy – na kávu i jídlo s sebou do kanceláře.

Státní zdravotní ústav v takovém řešení nevidí z hlediska hygieny problém, pokud si provozovatel ohlídá základní pravidla. „Nahrazení jednorázového plastového nádobí a náčiní pro podávání a servírování potravin, pokrmů a nápojů předměty, které si donese sám spotřebitel, je také možno použít, pouze provozovatel musí mít nastaveny takové podmínky, aby nemohlo dojít ke křížení prostor/povrchů na kterých by byl položen spotřebitelem přinesený předmět s potravinářskými surovinami nebo s hotovými pokrmy či nápoji,“ uvedla Jitka Sosnovcová ze SZÚ v oficiálním stanovisku, které si nechalo ministerstvo zpracovat. Zatím se zapojilo minimálně sedm společností. Některé tento trend nasadily samy i bez iniciativy. Už i na kulturních akcích najdete možnost koupení nápoje do sice plastového, ale vratného obalu.

Každý může začít. Jak?

Každý, komu není osud planety lhostejný, může začít i sám u sebe a skutečně plastové výrobky, u kterých to je možné, omezovat. Ať už doma, nebo právě v obchodech a stravovacích zařízeních. Pokud skutečně hledáte cesty, jak množství plastu můžete snížit, tady najdete inspiraci, jak začít...

Nákupní tašky

Začněte třeba u každodenního nakupování. Noste si vlastní tašku, látkovou a pratelnou. Tu můžete opakovaně používat a při jakémkoliv znečištění „hodit do pračky“. Plátěnku či síťovku složíte snadno do kabelky i batohu a nepřekvapí vás ani náhodný nákup. Tašky na větší nákup (méně skladné) si prostě vezměte s sebou. Tehdy víte, že jdete nakupovat. Pro úplnost je třeba doplnit, že podle řady výzkumů a propočtů není oproti igelitce o moc ekologičtější ani papírová taška. Je dokonce energeticky náročnější na výrobu a navíc je třeba víc tašek na odnesení stejně těžkého nákupu. Látková taška, která toho hodně unese a vydrží vám řadu let, je prostě tou nejekologičtější volbou.

Přitom může být i zajímavým doplňkem vašeho outfitu – sehnat se dají tašky v nejrůznějších provedeních a barevných motivech. Často bývají v nabídce nejrůznějších chráněných dílen či programů na podporu zaměstnávání sociálně znevýhodněných lidí. Ceny jsou příznivé, nákupem můžete projekty podpořit. Vyrobit si nákupní tašku můžete ale i sami, třeba ze starého, ale zajímavého trička, které už nechcete nosit. (Návod na tašku z trička zde) Tím ekologičnost dovedete k úplné dokonalosti, protože využijete kousek ze šatníku, který měl velkou šanci stát se odpadem.

I investice do nové textilní tašky se vám dříve nebo později vrátí. Od začátku ledna letošního roku platí zákon, podle kterého musí být všechny igelitové tašky, o které si řeknete u pokladny, zpoplatněny. Pokud plastovou tašku přesto pořídíte, zkuste ji ještě několikrát na nákup či něco jiného využít, případně volte varianty, které jsou více ekologické a z materiálu v přírodě dříve a kompletně rozložitelného. I tyto aspekty už prodejci a výrobci berou nějakou dobu v potaz a nabízejí alternativy.

Sáčky na ovoce a pečivo

Omezte používání igelitových pytlíků. Alternativou může být opět textil. Jak na pečivo, tak třeba ovoce či zeleninu. Plátěné pytlíky na pečivo jsou navíc z hlediska skladování lepší než igeliťáky – v nich pečivo začíná dříve plesnivět. Plátno podle odborníků umožní chlebu a pečivu lépe dýchat, ale i pomaleji tvrdnout. Vše by vám mělo mnohém déle vydržet čerstvé.

Bez dalšího plastového obalu

Obaly obecně jsou asi největším problémem plastové „pohromy“. Proto ideálně vybírejte potraviny v obalu, který můžete ještě využít, nebo rovnou v bezobalové variantě. Výše uvedené ovoce či pečivo můžete nabrat do svého pytlíku a nevolit produkty, které jsou již zabalené z výroby. Jako například trvanlivý krájený chléb či veka, jablka či rajčata na plastovém tácku a ve fólii, salátové okurky jednotlivě zabalené v igelitu a podobně. Zajímavým řešením, pokud nemáte vlastní zahradu, může být i dovoz či vyzvednutí bedýnek sezónní zeleniny a ovoce od místních farmářů, samosběr různých plodin ve vašem okolí (nejčastěji bývá možnost sbírat jahody, ale i jablka, cibuli či brambory) a samozřejmě trhy, kam se vypravíte s vlastními taškami, košíky či bedýnkami, ve kterých nákup můžete přenést domů.

Bezobalový trend už řada lidí využila ve svém podnikání a vznikají obchody, kde vám i čočku, rýži, těstoviny, sůl, cukr, mouku, ořechy, kávu či čaj nasypou do vámi přinesených dóz, sklenic či jiných vhodných obalů. (Snadno k dohledání na internetu) V menší míře najdete i bezobalovou kosmetiku a drogerii. Místo tekutého přípravku s plastovém obalu totiž může posloužit i šampon v podobě tuhého mýdla. Ve většině případů byste měli navíc za nákup ušetřit. Obal na výrobku totiž může tvořit až polovinu ceny.

„Jezte čerstvé ovoce nebo si dělejte čerstvé šťávy jako alternativu kupovaných výrobků v plastových lahvích,“ radí také americká agentura Greeneducationfoundation.org. Případně volte jiný typ obalu – například sklo.

Nápoje ve skle

Ano, sklo je alternativou plastu, pokud jde o kupované nápoje. Pivo ve vratných lahvích je standard, v současné době lze sehnat už i mléko. Většinou se ale jedná o plnotučná mléka přímo od farmářů, ceny tak mohou být v tomto případě vyšší než u zboží standardního. Ve skle seženete i jogurty, výše uvedené džusy nebo šťávy.

Vlastní výroba

Spoustu věcí ale ani kupovat nemusíte, můžete si je vyrobit. Od zavařenin, sirupů po hořčici (ostatně tu ale můžete koupit i ve skleničce). Stejně tak k úklidu není nutné kupovat deset různých produktů, které jsou navíc plné škodlivé chemie. Na běžný úklid si podle odborníků vystačíte s klasikou po vzoru (pra)babiček. „Časem prověřené metody (ocet, sůl, citrónová voda, jedlá soda, mýdlo) jsou většinou stejně dobře použitelné a šetrnější,“ je uvedeno v odborném textu o kvalitě vnitřního ovzduší na webu Státního zdravotního ústavu. Kromě octa lze všechny uvedené suroviny pořídit snadno bez plastu. Ocet ve skle je k sehnání zejména jablečný či vinný, nicméně existují i výhodnější balení běžného lihového octa ve větším množství, které vám vydrží opravdu dlouho.

Noste si svůj (termo)hrneček nebo boxy na jídlo

Kupujete si rádi kávu „s sebou“? Pořiďte si vlastní termo hrneček a mějte ho vždy v tašce/kabelce při ruce. Bude-li to prodejci stále připadat nereálné, připomeňte mu iniciativu #Dostbyloplastu.

Stejně tak můžete nosit si i vlastní box na oběd, pokud víte, že si pro hotovku půjdete do bistra a nebudete ji jíst na místě. Lze-li ve školních jídelnách vyzvedávat obědy do vlastního nádobí, když dítě nebude ten den na vyučování, může to být reálné i v jídelně veřejné. Nicméně, řešením může být i to, že si jídlo do práce uvaříte už doma.

A brát si sebou můžete i vlastní příbor. Nemusíte jíst těmi plastovými, které jsou připraveny u pultu v rychlém občerstvení.

Neberte si brčka ani balonky

Brčko k nápoji není opravdu nutné. Zkuste obsluhu při objednávání požádat, aby vám ho k nápoji nenosila. Pokud se vám přesto stane, že ho dostanete, neostýchejte se si ho vzít domů, omýt a využít jindy – třeba na dětské party nebo různé tvoření. Jinak ho v baru vyhodí do směsného odpadu (jedná se o znečištěný plast). Jakkoliv se jedná o jednorázový výrobek, použít ho lze určitě víckrát. Podobně to můžete udělat, pokud náhodou využijete plastové příbory.

Můžete si pořídit i brčko z jiného materiálu, lépe omyvatelné, které si můžete brát vždy s sebou, pokud víte, že jdete na koktejl, který si bez usrkávání nedovedete představit.

Reklamní balonky jsou lákadlem pro děti, zkuste jim odolat. Kromě samotného balonku z plastu totiž většinou domů přinesete i plastovou tyčku, ke které je balonek připevněn. Ostatně i ty chce Evropská komise zakázat.

Pijte vodu z kohoutku

Kohoutková voda u nás je podle odborníků vhodná k dlouhodobému pití (až na několik výjimek). Záleží samozřejmě na lokalitě i stavu potrubí v dané domácnosti. Byť je chemicky ošetřena, musí podléhat přísným testům. A pokud si raději kupujete vodu balenou, protože kohoutkové nevěříte, věřte, že v řadě případů dostanete stejnou, ne-li horší kvalitu, za mnohem vyšší cenu. Balené vody v plastu totiž nejsou úplně čerstvé a navíc mohou být špatně skladovány. Minerálky jsou jiná kapitola. Ty jsou kvalitnější a dražší, než obyčejná balená pitná voda. Ale zase nejsou určeny k běžnému pití, tudíž je ani ve velkém asi nemá smysl kupovat.

Vodu z kohoutku si můžete natočit na cesty, do školy či do práce do umyvatelné lahve, která vydrží měsíce až roky. Pokud si koupíte balenou vodu, snažte se ji také využít nějakou dobu i tímto způsobem (doplňovat kohoutkovou), než ji hodíte do žlutého kontejneru.

Ivana Kropáčková

Tagy: