Tornáda jsou u nás nehlídaná a nebezpečná. O některých odborníci dokonce ani neví

Včerejší bouře, která se vytvořila v Podkrušnohoří a pokračovala dál k východu přes Žatec a Jablonec nad Nisou, trvala několik hodin. Kolem půl čtvrté pak odborníci zaznamenali tzv. supercelu, což je speciální typ rotující bouře. Na první pohled se zdá, že se jednalo o tornádo.
Meteoroložka Michaela Valachová uvedla, že bouře nebyly jen v severních Čechách, ale i v ostatních částech České republiky. „Večer a v noci na dnešek pak na Moravu a do Slezska postoupily bouřky z Rakouska a směřovaly dále k severovýchodu. Největší škody však napáchaly během noci nad západním a středním Slovenskem, kde se bouřkový systém zformoval do oblouku (anglicky Bow echo).“
Odborník z Českého hydrometeorologického ústavu David Rýva uvedl, že aby se jednalo o tornádo, musí mít rotující vítr pod bouří neboli tromba rychlost alespoň sto kilometrů za hodinu. „Tromba je obecně jakýkoliv výjev v atmosféře a tornáda jsou právě víry, které vznikají pod bouřkou. Má to průměr řádově desítky až stovky metrů. V extrémních případech, jako například v USA, i několik kilometrů. Rychlosti větru mohou přesahovat i tři sta kilometrů za hodinu,“ vyjádřil se odborník.
"Dříve se tornáda hlídala mnohem lépe a pečlivěji, dnes tomu už tak není. O některých ani nevíme a nemáme je zaznamenána," řekl odborník, který navíc dodal, že tornáda mohou způsobit i velké škody. Podle něj i to nejmenší dokáže polámat větve a vyvrátit stromy. „Známe i případy před 15 lety, začátkem června v roce 2004, kdy tornádo poničilo třetinu obce Litovel a dokonce byli i zranění. Některé domy byly tak poničené, že se musely strhnout.“
Všude na světě, kde se vyskytují bouřky, mohou být tornáda. U nás tedy nejsou podle expertů ničím výjimečná. V některých částech světa jsou lepší i horší podmínky pro jejich tvorbu. David Rýva dodal, že „nejnebezpečnější je oblast amerického středozápadu, neboli tzv. tornádová alej. Tam jsou specifické podmínky dány terénem. Setkává se tam studený vzduch od Kanady a teplý vlhký vítr od Mexického zálivu.“
I v Evropě vznikají tornáda na stejně nebezpečné úrovni jako v USA. Silná tornáda jsou zaznamenána v Itálii nebo Rusku, kde bylo před třiceti pěti lety dokonce 400 mrtvých.
Největší tornádo u nás je zdokumentováno v kronice z roku 1119. „Přímo v Praze bylo tornádo tak silné, že zničilo významnou část Vyšehradu. Dokonce i knížecí část a celou kamennou budovu srovnalo se zemí,“ dodal Rýva.