Tři roky s EET: Strašák malých podnikatelů, který přinesl miliardy do státního rozpočtu

Zákon o elektronické evidenci tržeb funguje od roku 2016. Vláda ho prezentovala (a stále prezentuje) jako nástroj k narovnání podmínek mezi podnikateli a zabránění nekalým šejdířům šidit stát na daních.

„Elektronická evidence tržeb je jedním z nejvýznamnějších daňových opatření a zároveň nejdůležitějším krokem k nápravě podnikatelského prostředí v naší novodobé historii,“ říká ministryně financí.

S tím však nesouhlasí politická opozice, podle které je to naopak šikana a diskriminace malých a středních podnikatelů. Pro ty znamená EET neodbytnou finanční a administrativní zátěž.

Proti zákonu vystupují dlouhodobě Piráti a pravicové strany jako je TOP 09 a ODS, která prohlašuje, že pokud se dostane do příští vlády, tak zákon zruší.

Ministryně je spokojená

Ministerstvo financí výročí slaví s pomyslným úsměvem na tváři a projekt považuje za úspěšný. Vládě se navíc podařilo doslova protlačit všechny vlny a rozšíření. EET se tak vztahuje například už i na kosmickou dopravu nebo chov velbloudů.

Kromě zdecimování šedé zóny podnikání a narovnání podmínek si ministerstvo pochvaluje také příjmy do rozpočtu. Loni mělo díky EET přitéct do státní kasy 12,9 miliard korun.

Slova ministryně však vyvrací Piráti, kteří si nechali zpracovat vlastní analýzu. Podle té se nezakládá odhad Schillerové na relevantních datech a čísla o příjmech jsou nadhodnocena. Ferjenčík tvrdí, že si je Babiš „vycucal z prstu“.

Podle dokumentu, který vypracoval datový analytik Michal Škop, přitom ministerstvo disponuje dostatečně konkrétními údaji na to, aby přišlo s mnohem přesnějšími čísly.

V neděli oslaví elektronická evidence tržeb tři roky fungování. Nejdelší zkušenost s ní mají podnikatelé v pohostinství, kteří se povětšinou shodují, že její náběh pro ně neznamenal významnější problém.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) November 28, 2019

Ničí EET malé podniky?

Před spuštěním elektronické evidence tržeb provedla Unie malých a středních podnikatelů narychlo průzkum mezi 900 živnostníky. 67 % z nich uvedlo, že se obává velkých komplikací a 20 % kvůli zákonu dokonce zvažovalo, že se svou činností skončí.

Konkrétně pro malé živnostníky může zákon znamenat nadstandardní výdaje. Ty začínají EET kasou, jejíž cena se - podle typu vhodného k danému podnikání - pohybuje v jednotkách až desítkách tisíc korun. K tomu je zapotřebí také připojení k internetu, aby mohl provozovatel odesílat údaje státu.

K finanční zátěži přichází i ta administrativní. Živnostník si musí dávat pozor, aby všechno správně zaevidoval a vydal účtenku. Potenciální zaměstnance je potřeba proškolit a samotná obsluha zákazníků se může evidováním zpomalit.

Sebemenší prohřešek může stát podnikatele nemalé peníze a v horším případě i živnost. Nejčastějšími přešlapy jsou neodeslání dat na server Finanční správy a nevydání účtenky zákazníkovi.

Podnikatelské odbory si stěžují na to, že stát jedná jinak s malými živnostníky a velkými společnostmi. Kritizují také nevhodné chování úředníků při kontrolách.

Loni činila průměrná pokuta udělená na místě finanční kontrolou pět tisíc korun, ve správním řízení to bylo patnáct tisíc korun. Objevily se už případy, kdy Finanční správa uložila pokutu více než deset tisíc za nezaevidování položky v řádu jednotek korun. Dosud nejvyšší pokuta činila 400 tisíc.

Podle Schillerové byl strach ze zdecimování podnikatelského prostředí zbytečný, neboť v ČR otevřelo 9 tisíc nových restaurací během posledních tří let.

Potvrzují to statistiky MPO, které ukazují, že za poslední tři roky u nás otevřelo téměř 9 000 nových restaurací a hospod. Strach o zdecimování podnikatelského prostředí byl tedy zbytečný. pic.twitter.com/bUaZYdDubE

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) November 28, 2019

Pozitivní slova ministryně o tom, že je dnes v ČR dvojnásobek hospod než tomu bylo před devíti lety, mají i druhou stranu mince. Z výzkumu společnosti Bisnode - ze kterého vychází i sama Schillerová - vyplývá, že v letech bezprostředně po zavedení EET zavřelo rekordní množství restaurací za necelou dekádu.

Sankce za porušení zákona o EET může dosáhnout až půl milionu korun. Finanční správa může také nařídit uzavření provozovny nebo přerušení činnosti.

Podle Ministerstva financí přinese státu v roce 2020 dalších 15,2 miliard a o rok později 19,2 miliard. Schillerová tvrdí, že je EET pevnou součástí české ekonomiky a nikdy se nezruší.

Štěpán Sochor