Vědci zjistili, že u jedinců s nespavostí existuje o 27 procent vyšší pravděpodobnost rozvoje kognitivních problémů a o 25 procent vyšší riziko rozvoje demence. Lidem se spánkovou neefektivitou nebo s dlouhou dobou strávenou v posteli v bdělém stavu hrozilo podle studie o patnáct procent vyšší riziko kognitivních problémů.
„Tato zjištění naznačují, že management spánku by mohl sloužit jako slibný cíl prevence proti demenci,“ uvedl vedoucí autor studie doktor Wei Su z čínské univerzity v Čching-tao.
Ačkoliv studie nebyla určena k tomu, aby zjistila, zda a jak problémy se spánkem přímo způsobují kognitivní úpadek nebo demenci, existuje podle doktora Su několik možných vysvětlení.
Problémy se spánkem mohou vést k poškození kognitivních funkcí způsobením zánětu tkáně v centrálním nervovém systému včetně mozku a míchy, uvedl doktor. Navíc mohou spánkové problémy snížit efektivitu mozku v odstraňování odpadu a přispět ke ztrátě mozkových buněk nebo atrofii klíčových oblastí mozku.
Přezkoumávané studie sledovaly účastníky obvykle po dobu tří až deseti let, několik málo pak po desítky let. Věk sledovaných se na začátku sledování obvykle pohyboval okolo padesáti let a více.
Nejnižší riziko kognitivních poruch hrozilo lidem, kteří spali v průměru šest nebo sedm hodin denně, zatímco u lidí spících méně než čtyři hodiny nebo více než deset hodin riziko významně rostlo. Lidí se spánkovou apnoe, nočními poruchami dýchání, měli o 29 procent vyšší pravděpodobnost kognitivních problémů.
Autoři nové studie uvádějí, že je možné, že krátký spánek a další spánkové problémy přispívají k degeneraci v některých mozkových oblastech spojených s demencí, případně, že lidé, kteří už nějakou takovou degenerací trpí, pak trpí špatným spánkem.
