Trump dává vinu za nepokoje ve Virginii oběma stranám

16. 8. 2017 ZPRÁVY: Památky odkazující na dobu jižanského otrokářství mizí z amerických měst
16. 8. 2017 ZPRÁVY: Památky odkazující na dobu jižanského otrokářství mizí z amerických měst

reklama

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nesou vinu na víkendových násilnostech v americké Virginii obě strany, v obou táborech jsou ale přitom podle něj dobří i špatní lidé. Trump to prohlásil před novináři v New Yorku. Podle agentury AP se tak vrátil ke svému prvnímu komentáři událostí, za který byl mnohými kritizován.

Trump v první reakci na násilnosti ve virginském Charlottesville hovořil o odpovědnosti „mnoha stran“, po silném tlaku médií a politiků ale v pondělí výslovně kritizoval rasisty a neonacisty. V úterý mimo jiné řekl, že levicoví demonstranti „násilně napadli druhou skupinu“.

Trump byl již o víkendu také kritizován za pozdní reakci. „Prohlášení, které jsem udělal v sobotu, první prohlášení bylo dobré, ale nedělají se komentáře, dokud neznáte fakta,“ hájil se v úterý Trump.

Střety mezi bílými nacionalisty a jejich odpůrci
Autor: AP Střety mezi bílými nacionalisty a jejich odpůrci

Americký prezident také prohlásil, že za jeho vlády se rasová situace v zemi zlepšila. Dodal, že vytváření pracovních míst by mohlo mít pozitivní vliv na zmenšování projevů rasismu v zemi.

Univerzitní město Charlottesville se v sobotu stalo dějištěm nejsilnějších rasistických projevů v USA za dlouhou dobu. Stovky bílých nacionalistů, mezi nimiž byli také například sympatizanti Ku-klux-klanu, protestovaly proti plánům na odstranění sochy generála Roberta Leea z místního parku. Z davu se ozývala také antisemitská a rasistická hesla. V ulicích se následně rozpoutaly střety s jejich odpůrci. Jeden z bělošských radikálů se pak rozjel autem proti skupině protestujících, zabil přitom dvaatřicetiletou ženu a 19 lidí zranil.

Trump se podle agentury Reuters novinářů zeptal, zda by se měla také odstranit socha George Washingtona, protože měl doma otroky.

Konfederace jako symbol rasismu?

Generál Lee je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců své doby. Jako voják se vyznamenal během amerického tažení proti Mexiku. Paradoxem je, že mu v roce 1861 sám prezident Abraham Lincoln nabídl velení nad Unionistickou armádou, která měla přimět k poslušnosti vzpurné jižanské státy. Lee ale odmítl jít proti své vlasti a nakonec tak ve válce Severu proti Jihu velel armádě Konfederace, která zastávala mimo jiné i zachování otroctví.

Otázka Leeho názorů na otroctví je ale plná otazníků. Jisté je, že několik desítek otroků vlastnil. Někteří historici uvádějí, že se k nim choval krutě, jiní zase připomínají generálův liberálnější pohled na tehdejší otroctví. Jeho žena a dcera dokonce učily otroky číst a psát, čímž porušovaly tehdejší zákony státu Virginie. Faktem zůstává, že generálova rodina svým otrokům nikdy svobodu nedala.

Socha generála Leeho ve městě Charlottesville
Autor: AP Socha generála Leeho ve městě Charlottesville

Petice za odstranění sochy generála Leeho vznikla v roce 2015 na místní univerzitě. Podle autorů petice je totiž socha „urážlivá“ a představuje symbol otroctví a nadvlády bílého muže. Odpůrcům nakonec vyhověla Charlottesvillská radnice a rozhodla se, že bronzovou sochu, která v místním parku stojí od roku 1924, odstraní. Už v červnu tohoto roku přejmenovala Park generála Leeho na Park zrovnoprávnění. Tyto kroky pak vyvolaly bouři nevole u jiné části americké veřejnosti.

Odstraňování symbolů spojených s Konfederací je tématem, které se ve Spojených státech řeší už delší dobu. Výrazné změny přišly po masakru v černošském kostele v Jižní Karolíně, při kterém pravicový extremista Dylann Roof před dvěma lety zastřelil devět lidí. Jedenadvacetiletý vrah se totiž právě se zástavou Konfederace často fotografoval.

Vlajka státu Mississippi
Autor: Youtube/Jeroen Langelaar Vlajka státu Mississippi

V reakci na tento útok pak Jižní Karolína odstranila konfederační vlajku z budovy zákonodárného sboru a sídla guvernérky. K podobnému kroku následně přistoupila také mississippská univerzita, která dokonce ze svého kampusu odstranila vlajku státu Mississippi. Stát ležící na jižním pobřeží USA je totiž posledním, jehož vlajka obsahuje konfederační podobu takzvaného ondřejského kříže.

reklama

reklama