Trump údajně nabízí Srbsku za urovnání s Kosovem eskadru F-16, 10 mld. dolarů a členství v EU
Západ rozehrává velkou hru kolem Srbska, neboť za žádnou cenu nechce na Balkánu připustit ruský vliv. Nedávno jmenovaný speciální vyslanec USA pro Západní Balkán Matthew Palmer tvrdí, že do prosince bude jasné, že Severní Makedonie se stane třicátým členem NATO. O Bosně se rovněž rozhoduje a zbývá již jen Srbsko a Kosovo.
Při své návštěvě v Černé Hoře Palmer dal jasně najevo, o co se hraje: „Rusko neustále dává podnět problémům v Černé Hoře a na Západním Balkánu vůbec.“
Ještě před návštěvou Palmera se v Černé Hoře měl objevit takzvaný antihybridní tým NATO, který by měl reagovat na jakékoli hybridní útoky. Podle chorvatského politologa a bezpečnostního analytika Igora Tabaka je Černá Hora první, na kterou jsou zaměřeny hybridní hrozby. Antihybridní tým v Černé Hoře je v souladu s rozhodnutím Rady EU na vytvoření nové stálé diplomatické skupiny pověřené sledováním a reakcí na hybridní hrozbu, jako je dezinformace, falešné zprávy a pokusy o vměšování do voleb. Navíc USA a současné vedení Černé Hory neustále poukazují na snahu Ruska za pomoci srbských agentů provést v roce 2016 převrat, aby se zabránilo vstupu této země do NATO. Rusko a Srbsko jakoukoli svoji účast v tomto odmítají.
Vstup jednotlivých bývalých republik Jugoslávie do NATO má za úkol vytvořit tlak na Srbsko, aby i ono vstoupilo do NATO. Vstup Černé Hory nebo Makedonie je spíše symbolický, což potvrdil svým známým výrokem Donald Trump, když prohlásil: „Černá Hora je malá země s velice silnými lidmi... mohou začít být agresivní, a heleďme, najednou je tu třetí světová válka.“
Trump: Srbsko si koupíme
Hlavní překážkou v nasměrování Srbska k NATO jsou neurovnané vztahy s Kosovem. Ostatně včera o tomto nasměrování mluvil Matthew Palme: „Celý Západní Balkán vidíme jako dalšího člena rodiny západních zemí integrovaných do euroatlantických institucí.“ K tomu dodal, že je to Rusko, které si přeje, aby tento region žil v chaosu.
Západ to se Srbskem zkouší všemi možnými způsoby. Naposledy se objevily v srbských médiích články o tom, že Donald Trump přišel s nabídkou eskadry letadel F-16, 10 mld. dolarů a členství v EU do roku 2024 výměnou za to, že Srbsko uzná Kosovo. Navíc hodlá údajně Trump i písemně Srbsku garantovat zvláštní vztahy s bosenskou Republikou Srbskou. Tuto zprávu srbská média čerpají od údajně druhé nejvýše postavené osoby z nejmenovaného velvyslanectví jedné západní mocnosti. Návrh má přednést Matthew Palmer tento týden během jednání se srbským prezidentem Alexandrem Vučićem. Tento diplomatický nejmenovaný zdroj zároveň upozorňuje, že úkolem Palmera je nejen tuto zprávu předat, ale také srbského prezidenta přesvědčit o vynikající neopakovatelné nabídce, která by se neměla odmítnout.
Na tuto zprávu již reagovala média a politici s tím, že nabídka je urážkou Srbska, které se nenechá koupit. Například server Informer.rs oslovil bývalého velitele srbské armády v Kosovu, generála Vladimira Lazareviće (odsouzen haagským tribunálem a již propuštěn), který k tomu poznamenal, že se jedná pouze o test srbského národa, jeho kolektivního rozumu, důstojnosti a odpovědnosti.
Na údajnou Trumpovu nabídku reagoval ruský velvyslanec v Srbsku Alexader Bocan-Harčenko, který upozornil na skutečnost, že je to bohužel Priština, kdo udává všemu dění charakteristiku a tón, nikoli Washington. Rovněž uvedl, že se Moskva rozhodně zapojí do vyjednávání o budoucnosti Kosova.
Angažovanost Ruska stvrdil v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se účastnil rozloučení se srbským velvyslancem v Moskvě. Poměrně nevýznamná akce se stala významnou v okamžiku Lavrovy účasti, což lze tlumočit jako projev zájmu Ruska o Srbsko. Nebývá zvykem, aby se ministr účastnil podobných akcí, naposledy byl Lavrov hostem na srbském velvyslanectví v Moskvě v roce 2006. Zřejmě se jedná o diplomatickou odpověď na americké snahy a snahy Západu v poslední době vůbec. Byla by to ale jen hra beze slov, kdyby Lavrov nepronesl na adresu Západu: „Kosovo se stalo velkou geopolitickou hrou s velkým obsazením.“ Dále uvedl, že největší problém spočívá v tom, že tato hra se nevede v zájmu lidí, kteří na tomto území žijí, ale jde o geopolitické cíle Západu. K tomu na závěr dodal: „Jsem si jistý, že pravda zvítězí. V tomto těžkém a zásadním boji bude Rusko vždy po boku srbského národa.“
Mirko Radušević