Uhynulo už více než 50 tisíc včelstev, varuje Český svaz včelařů

Mimořádně velké úhyny

„Problémy s mimořádně velkými úhyny zaznamenáváme již od podzimních měsíců loňského roku. Většinou se jedná o důsledek varroázy. A právě probíhající mírná zima stav včelstev ještě zhoršuje. Český svaz včelařů má cca 56 tisíc členů, tj. 96 % všech chovatelů včel v ČR. Celkem bylo zazimováno 645 tisíc včelstev. Prozatím máme informace o úhynech od zhruba poloviny našich členů. Uhynulo přes 50 tisíc včelstev,“ popsala pro online zpravodajství TV Prima předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Data se stále aktualizují. Konečná čísla, jak včelstva přezimovala, bude svaz znát v dubnu. Už teď je ale jasné, že situace je vážná. Prozatím jsou totiž k dispozici informace o úhynech jen od zhruba poloviny členů.

Světová krize včelařství, zní z okolních zemí

Česká republika dosud podle včelařů úspěšně čelila trendu, se kterým se potýkají mnohé země. Jako jedni z mála v Evropě jsme v produkci medu v podstatě soběstační. Tuto zimu se ovšem situace výrazně zhoršila.

„Podle zpráv, které máme z médií a z mezinárodních setkání se zástupci včelařských svazů, probíhá již několik let světová krize včelařství. Úhyny včelstev 30 % až 50 % se stávají pravidlem. U nás tomu tak není. Tím, že se snažíme zachovat organizované komisionální léčení včel, se nám daří udržovat naše včelstva v dobré kondici. Ztráty včelstev se u nás pohybují do 10 %, což je považováno za přirozený úbytek. Výjimečně se však stane, že jsou úhyny větší. Bylo tomu tak v r. 2007 a v roce 2015 a i letošní rok bude zřejmě z hlediska úhynů nadprůměrný,“ upřesňuje předsedkyně Jarmila Machová.

Z přírody mizí pyl, včelám chybí výživa

Podvyživený organismus je méně odolný. To platí i pro včely. „Důležitou roli hrají pylové zásoby. To, že pylu je v přírodě stále méně, se odráží na zdraví včel. Pyl, to je pro včely výživa. Med, to je energie. Snižuje se úživnost krajiny pro včely. Včely potřebují pylovou pestrost. Pokud ji nemají, jsou podvyživené a více náchylné nemocem,“ vysvětluje včelařka Jarmila Machová.

Parazit Varroa destructor, který způsobuje včelstvům smrtelnou infekci varroázu, pak oslabené včely decimuje ve velkém. Svou roli letos sehrálo i počasí. Teplá zima množení roztoče podpořila. Mimo to se může jednat často i o nepozornost včelaře. Nedostatečné sledování stavu včelstev a zásah chovatele, který přichází pozdě.

Dalším faktorem, který ovlivňuje zdraví a pohodu včel, jsou pesticidy. „Včely jsou nuceny čelit uvedeným nepříznivým faktorům a potřebují větší pozornost a pomoc včelaře. Jinak o ně budeme přicházet a zařadíme se mezi okolní státy, kde už si na velké úhyny prakticky zvykli,“ varuje předsedkyně svazu včelařů.

Pomozte včelám chováním ke krajině, prosí včelaři

„Každý včelař by přivítal, kdyby zahrádkáři při ošetřování rostlin na svých zahrádkách volili přípravky na ochranu rostlin, které na včely nepůsobí. Pokud už je použití takových jedů nezbytné, je nutné postupovat podle návodu. I jen malá chyba při aplikaci může znamenat velké úhyny včel,“ apeluje Jarmila Machová s tím, že krajina kolem nás se mění, a to nikoli k lepšímu. Snižuje se úživnost krajiny pro včely. V roce 1990 naše republika uživila 810 tisíc včelstev, dnes jsme na zhruba 650 tisících a je to problém. Včelám chybí pylová pestrost.

Včelaři se snaží v okolí svých stanovišť o vysazování pylodárných a nektarodárných směsí. Zemědělci mohou využívat systém zemědělských dotací na tvorbu biopásů.

„Ale to nestačí. Kdyby se zapojila města a obce a každý, kdo u domu má prostor, aby alespoň kouskem zahrady pamatoval nejen na včely, ale i na ostatní hmyz – čmeláky, včely samotářky, motýly, byla by to velká pomoc. Zahrada s wimbledonským trávníkem a tújemi je pro včely pouští,“ prosí za včelaře jejich předsedkyně.

Bude letos dost medu? Zdraží?

„Pokud úhyny budou nadprůměrné, včelaři se budou snažit včelstva obnovit. A to se děje na úkor medného výnosu. Z toho vyplývá, že dojde k poklesu produkce medu a tím ke zvýšení jeho ceny. Samozřejmě i počasí ovlivňuje výnos medu. Jaké bude letos, těžko odhadovat,“ odpovídá předsedkyně Českého svazu včelařů. Vše je tedy ještě otevřené.

V produkci medu je podle svazu Česká republika soběstačná. Spotřeba medu na obyvatele je 0,9 kg. Na evropském trhu je dlouhodobý nedostatek medu, do EU se musí dovážet. „Když srovnáme cenu medu v jiných zemích EU, u nás je jeho cena podhodnocena. Cena medu ze dvora u nás (o cenách v supermarketech nebudu spekulovat) se pohybuje od 130 Kč do 220 Kč za kg. Rozdíl je na venkově a ve městech, záleží na kupní síle spotřebitele a také na druhu medu. Květový med bývá levnější než medovicový. Nepředpokládám dramatické zvýšení ceny medu. A pokud zvýšení bude, pak ne plošně,“ uzavírá svou odpověď Jarmila Machová.