Umělé světlo obrazovek narušuje spánek a biorytmus člověka. Může vést až k depresi

Světlo, které vyzařují monitory počítačů a displeje mobilů, má negativní dopad na lidský cirkadiánní rytmus. Především pokud je mu člověk vystaven ve večerních hodinách. Umělé světlo potlačuje tvorbu hormonu, který pomáhá lidem dobře se vyspat.
Umělé světlo obrazovek narušuje spánek a biorytmus člověka. Může vést až k depresi
Umělé světlo obrazovek narušuje spánek a biorytmus člověka. Může vést až k depresi
unsplash.com

reklama

„Modré světlo“ je typ záření pohybující se ve vlnové délce kolem 480 nanometrů. Jedná se o přirozenou složku denního světla, obsahují ho ale také například monitory počítačů nebo displeje mobilních telefonů, případně LED osvětlení.

Sluneční světlo ho nejvíce vyzařuje po rozednění, naopak s postupným zapadáním slunce vyprchává. Právě několik hodin po soumraku se v lidském těle začíná tvořit hormon melatonin, který člověka připravuje na spánek. Pokud je tělo vystaveno modrému světlu uměle ve večerních hodinách, dostává signál, že je den a naruší tím tvorbu hormonu.

Melatonin ovlivňuje oběh krve, krevní tlak, tělesnou teplotu nebo třeba stárnutí. Pokud člověk večer kouká do monitoru nebo mobilu, oddaluje jeho tvorbu a v horším případě se ani tvořit nezačne. Modré světlo tak narušuje fyziologické procesy.

Narušení denního lidského cyklu může vyústit v problémy se spaním, což se následně odrazí v náladě a psychice člověka. Oslabení spánkového cyklu může zároveň vést k depresi nebo jiným poruchám.

Vědci už dokázali, že je modré světlo velmi škodlivé pro zvířata. Výsledky studie z letošního října hovoří o snížené životnosti testovaných much, když jsou pravidelně a dlouhodobě vystavovány modrému světlu - a to o třicet až padesát procent.

Je „noční režim“ řešením?

V dnešní době je už celkem běžné, že některá zařízení nebo aplikace nabízí upravení světla displeje či monitoru na teplejší barvy. Tzv. noční režim má lidem pomoci od škodlivého studeného světla, které má narušovat spánek.

Zatímco vliv modrého světla na živočichy je poměrně dobře zmapován, jak konkrétně působí na člověka není stoprocentně jisté. Někteří odborníci dokonce rozporují, že je to zrovna modré spektrum světla, které je na vině.

Například vědci z Univerzity ve Manchesteru ve Velké Británii přináší revoluční poznatky do problematiky umělého osvětlení. Výsledky pokusů na myších rozporují dosavadní tvrzení o modrém světle.

Podle britských výzkumníků měly totiž teplé barvy negativnější vliv na organismus živočichů než ty studené. Co z toho tedy plyne? Podle vědců je pro člověka zdravější modrý tón displeje se sníženým jasem než noční režim složený z teplých barev.

Vysvětlují to tím, že soumrak je tmavší a barevně studenější než polední svit. Lidský organismus údajně čerpá i z této části dne, když rozhoduje o tom, kdy spát a kdy být vzhůru. Proto jsou prý lepší modré barvy se ztlumeným světlem - organismu to má připomenout, že už zapadlo slunce.

„Naše závěry podporují tvrzení, že používání tmavších a studenějších barev večer a světlých a teplých barev přes den je prospěšnější,“ říká Dr. Tim Brown z univerzity v Manchesteru.

Jde tedy především o to, že se lidé vystavují umělému světlu i poté, co je slunce zbaví toho přírodního. Člověk se tím adaptoval, aby mohl být ještě po soumraku aktivní, narušuje tím však přírodní režim.

„Pokud si půjdete v noci lehnout a budete deset minut zírat na lampu vedle postele, také to posune vaše vnitřní hodiny,“ řekl loni pro britský deník The Guardian Stuart Peirson z univerzity v Oxfordu.

Dosavadní výzkumy tvrdily, že je to právě modré světlo, které negativně ovlivňuje zdraví lidí. Nové poznatky ale nasvědčují tomu, že jde spíše o umělé světlo jako takové. Experti se nicméně shodují na tom, že mají stále v této problematice co dohánět.

reklama

reklama