Hlavním důvodem odchodu Spojených států má být podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové to, že žádná jiná země neměla odvahu se přidat k jejich boji za proměnu „pokryteckého tělesa sloužícího vlastním zájmům“. Nicméně tento krok dle jejich slov neznamená zřeknutí se USA svých závazků vůči lidským právům.
Už v loňském roce kritizovala „zaujatost“ instituce vůči Izraeli. Po boku šéfa americké diplomacie Mika Pompeho ve středu zopakovala, že je Rada vůči židovskému státu zaujatá a neřídí se lidskými právy, ale politickou předpojatostí. „Podívejte se, kdo je členem Rady, a uvidíte strašlivou neúctu k lidským právům,“ upřesnila Haleyová s tím, že v ní zasedají zástupci Venezuely, Číny, Kuby nebo Demokratické republiky Kongo.
Je to vůbec poprvé ve dvanáctileté historii organizace, kdy se některý ze členských států rozhodl sám vystoupit. Faktem ale je, že například za prezidenta George Bushe mladšího Washington UNHCR tři roky bojkotoval.
Navíc USA pod Trumpovým vedením už stačilo odstoupit od pařížské klimatické dohody, oznámit konec svého působení v Organizaci Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) nebo se vymanit z jaderné dohody s Íránem.
