Rozhovory podle dostupných zpráv nabírají na dynamice, přičemž jejich vedení za Taliban převzal jeden ze zakladatelů hnutí, mulla Abdul Ghání Barbar, který byl nedávno propuštěn z pákistánského vězení. Do delegace rebelů byli nově kooptováni rovněž „stínoví guvernéři“ několika afghánských provincií, aby Taliban „vyjednávání se Spojenými státy posílil a správně vedl“, cituje zdroje Talibanu katarská televize Al Džazíra.
Wall Street Journal připomíná, že ústupek ohledně budoucího působení Al Kajdy, Islámského státu a dalších sunnitských teroristických organizací je významný, neboť v mnohém překračuje obavy některých polních velitelů Talibanu, že se tak jejich hnutí může – například ve vztahu k Al Kajdě – ocitnout na straně Washingtonu. Spojené státy nicméně dlouhodobě razily tezi, že musejí v okupaci Afghánistánu pokračovat, aby se země neproměnila v baštu mezinárodních teroristických skupin. Nový slib Talibanu tak tuto obavu do značné míry odstraňuje, tím spíš, že už nyní oddíly Talibanu v bojích s Islámským státem v Afghánistánu odvedly „více práce“ než kdokoli jiný.
Z pohledu Talibanu je zase důležité zajistit, že američtí vojáci po více než 17 letech okupace skutečně odejdou. Uplynulá kola rozhovorů v Dauhá se přitom několikrát dostala do slepé uličky, a to kvůli americkému požadavku ponechat si i po válce v Afghánistánu „dlouhodobé základny“. Taliban tuto vizi odmítal tak rázně, že hrozil ukončením mírových jednání.
Fakt, že Spojené státy v této otázce ustoupily, jen dokresluje, že to s odsunem vojáků z Afghánistánu myslí vážně. Donald Trump sliboval konec okupace už před svým zvolením a nyní se tak jen vrací k původním postojům.
Nynější kolo rozhovorů v Dauhá mělo původně trvat dva dny, jedná se ale už čtvrtý den. Není proto vyloučeno, že nakonec budou nynější rámcově pojaté dohody ještě konkretizovány.
Na okupaci Afghánistánu se podílí i Česká republika a celá mise přišla naposledy na přetřes loni, kdy v Afghánistánu zahynuli tři čeští vojáci. Politická reprezentace „napříč spektrem“ se tehdy shodla, že Česká republika musí v Afghánistánu zůstat, neboť tam bojuje proti Talibanu a tím i terorismu. „Jsme odsouzeni k tomu tam zůstat v zájmu naší civilizace, chcete-li euroamerické civilizace, která není založena na náboženské nenávisti, která se nesnaží vraždit nevěřící a civilní obyvatelstvo,“ prohlásil tehdy například prezident Zeman s tím, že „ústup z Afghánistánu by byl nejenom zbabělostí, nejenom popřením našeho národního zájmu, ale také zbytečnou, zmarněnou obětí našich vojáků.“
Tereza Spencerová
