Úspěšný český konstruktér: Nikdy není pozdě splnit si svůj sen. Po leteckém simulátoru staví elektrickou loď

Je mu 32 let a za svůj poměrně krátký život toho stihl opravdu hodně. David Miklas vystudoval počítačové sítě na ČVUT – Elektrotechnické fakultě a už v té době pracoval na plný úvazek jako „ajťák“. Brzy si ale uvědomil, že to není nic, co by ho v životě naplňovalo. Po ukončení studií založil svou první společnost, která se zabývala IT outsourcingem. Poté se vrhl do vlastních projektů. Vedl společnost zaměřenou na 3D tisk, je spoluvlastníkem leteckého simulátoru a nyní staví elektrickou loď. Jak lze dosáhnout v tak mladém věku úspěchu, a zároveň stát nohama na zemi?
Letecký simulátor
Letecký simulátor
David Miklas
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jedním z vašich projektů je 3D tisk, kterému se nyní věnujete. Kdy přišel ten nápad a jaké byly začátky?

Nápad na 3D tisk vznikl poptávkou, která přišla do mé původní IT společnosti. Jednalo se o vývoj speciální patice pro iPady. Přišlo nám to zajímavé, tak jsme ji navrhli a pak bylo potřeba ji nějak vyrobit a vyzkoušet. Zakázková výroba takové věci byla v té době velmi obtížná a drahá. Narazil jsem na 3D tisk, který vypadal, že náš problém vyřeší. Objednali jsme z USA první 3D tiskárnu, patici přes noc vytiskli, udělali úpravy, znovu vytiskli a po týdnu jsme měli hotový produkt pro zákazníka.

Viděl jsem, jak nám to ušetřilo čas a finance. Napadlo mě tiskárnu pronajímat ostatním společnostem. Z toho vznikl projekt Tisknu3D, který nejprve tiskl zakázky, následně jsme se stali distributorem samotných tiskáren. V roce 2012 nebyly technologie tak pokročilé a pracovat s tiskárnou bylo poměrně složité. S kolegy jsme vymysleli spoustu vylepšení a vyvinuli software, který umožňoval obsluhovat tiskárnu i méně zkušeným uživatelům. Tehdejšímu dodavateli tiskáren, které jsme distribuovali, se to však nelíbilo, a ukončil s námi spolupráci. V době, kdy se o nás již zajímali investoři, nebyl lepší nápad než vyvinout i vlastní 3D tiskárny.

V čem je 3D tisk jedinečný a bylo těžké prosadit se na trhu?

3D tisk umí rychle a dnes již poměrně jednoduše vyrobit věc na základě předlohy vytvořené v počítači. Zároveň umožňuje zhotovit i takové tvary a předměty, které doposud nebylo možné jinou technologií vyrábět. Co se týče obtížnosti prosadit se na trhu, těžké to bylo, konkurence rostla jak houby po dešti a my jsme museli načerpat investiční kapitál, abychom nezůstali pozadu. Ve finále jsme tiskárny, které jsme dělali pro „všechny“, specializovali na školství a dodělali jim funkce, které škola využije a konkurence je dodnes nemá.

Jak jste se dostal od 3D tisku k výrobě leteckého simulátoru?

Letectví jsem miloval už od malička. Reálně jsem se k němu dostal po prodeji mé původní firmy s 3D tiskem. Zapsal jsem se do aeroklubu a začal létat s motorovými letadly. Věděl jsem že, bych si přál podnikat v oblasti letectví, a náhodou jsem se přes známého dostal k partě lidí, kteří restaurovali kus letadla a chtěli z něj postavit simulátor. Přidal jsem se k nim a dnes máme letecký trenažér, který slouží jak veřejnosti, tak i profesionálním pilotům.

David Miklas se podílel na konstrukci leteckého simulátoru
Autor: David Miklas David Miklas se podílel na konstrukci leteckého simulátoru

Jak byste jej popsal?

Jedná se o dokonalou iluzi pocitu, že pilotujete dopravní letadlo. Po usednutí do kokpitu vám zkušený instruktor, a zároveň reálný pilot, vysvětlí základy ovládání letounu. Následně vzlétnete ve vámi vybrané lokalitě a pilotujete přesně tak, jako by to probíhalo v reálném letadle. Můžete si tak prohlédnout Prahu nebo jiná česká města z výšky, zkusit přistání na zajímavých letištích po celém světě, nebo zažít řešení nouzových situací. Lidé často říkají, že u nás zapomněli, že nejsou ve skutečném letadle.

Přistání na nejextrémnějším letišti světa, samozřejmě v simulátoru: 

Vyjma toho jste se vrhl na další projekt – elektrické mahagonové lodě. Kde se zrodila tato myšlenka?

K lodím jsem se dostal opět náhodou. Moře mám v krvi, táta je profesionální námořní kapitán na nákladních lodích. Chtěl jsem si koupit jednu starší sportovní loď. Při předváděcí jízdě ale vypustila do řeky nezanedbatelné množství oleje a tehdejší majitel se tvářil, že to přeci nevadí, když je to v řece, která to odplaví. Dost mě to tehdy naštvalo a začal jsem si vyhledávat více informací o vlivu lodního provozu na znečišťování životního prostředí. Současně jsem se potkal s kamarádem, který stavbu lodí vystudoval, a nápad vlastnit projekt stavby elektrické lodi byl na světě. Původně jsme firmu měli založit spolu, ale kamarád musel ze zdravotních důvodů své záměry změnit.  

Elektrická mahagonová loď
Autor: David Miklas Elektrická mahagonová loď

Máte v plánu do budoucna ještě něco dalšího?

Mám vizi stavět jedinečné elektrické lodě, které jsou šetrné k životnímu prostředí, a zároveň do nich vyvíjet technologie adekvátní k dnešní době. Přemýšlíme například o větších lodích s kajutou k přespání, které budou disponovat autonomním systémem, který vás bezpilotně doveze na zvolené místo, zatímco budete spát. Zároveň bych si přál mít vedle podnikání i dostatek času na rodinu a koníčky, což se ne vždy daří.

Kde sbíráte inspiraci ke všem těmto projektům?

Většinou se inspirace objeví na základě nějaké aktuální životní situace. Podmínkou je, že mě daná myšlenka musí bavit a zajímat. Neuměl bych podnikat v oboru, který mi je cizí.

Elektrická mahagonová loď
Autor: David Miklas Elektrická mahagonová loď

 

Martina Richterová

Reklama
Reklama