Ústavní soud zrušil takzvanou restituční tečku

Ústavní soud potěšil restituenty, kteří bezmála 30 let čekají na svůj majetek. Zrušil takzvanou 2. restituční tečku. Je to zákon, podle kterého měl stát od 1. července přestat dávat restituentům náhradní pozemky za vyvlastněnou půdu. Lidé měli dostávat pouze finanční náhrady. Navíc podle velmi nevýhodného výpočtu. Zrušení novely navrhla skupina senátorů.
27. 6. 2018 ZPRÁVY: ÚSTAVNÍ SOUD ZRUŠIL TAKZVANOU RESTITUČNÍ TEČKU
27. 6. 2018 ZPRÁVY: ÚSTAVNÍ SOUD ZRUŠIL TAKZVANOU RESTITUČNÍ TEČKU

reklama

Rodina Marka Hlaváče žádala o pozemky už v době, kdy šel Marek do první třídy.  Mezitím vystudoval a stal se advokátem. A včerejšek byl pro všechny restituenty přelomovým.

„Máme radost, že Ústavní soud rozhodl ve prospěch oprávněných osob, protože máme za to, že skutečně zde byl důvod pro zrušení restituční tečky,“ raduje se Marek Hlaváč, restituent 35 hektarů půdy v Praze.

Rodina pana Hlaváče v Praze 10 vlastnila celkem 35 hektarů půdy. Mezi nimi například i část místního parku. V roce 1991 nárokovali vše zpět. A dostali zhruba 30%, zbylých 70 stále stát nevydal. Křivda takzvané restituční tečky, kterou schválili poslanci, se nelíbila skupině senátorů. A tak podali ústavní stížnost.

Zámek Hrubý Rohozec

Soud v Semilech uznal nárok rodu Walderode na zabavené pozemky v hodnotě 3 miliard korun

„Je zhruba ještě 50 tisíc lidí, kteří mají oprávněný nárok na pozemky. A ta restituční tečka přišla s tím, že se jim nebudou dávat třeba pozemky náhradní, ale že se ty pozemky vyplatí a vyplatí se v ceně z roku 1991,“ uvedl senátor Tomáš Grulich. To znamená, místo tisíců třeba jen 4 koruny za 1 metr čtvereční.

Senátoři chtějí férovou legislativu

„Stát nenesl důkazní břemeno o tom, že legitimní účel zcela zlikvidovat nevypořádané naturální nároky na vrácení pozemků a současně ústavnímu soudu sdělil, že nemá pozemky a že nemá ani peníze na finanční náhrady, ale žádné z těchto tvrzení důkazně nepodložil,“ uvedl předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský.

Podle advokáta skupiny senátorů, ale stát disponuje dostatečným množstvím náhradních pozemků.

„Velmi přeju všem restituentům, kteří vlastně do dnešního dne více než 25 let po tom, co byly jejich nároky založeny, že budou moci být vypořádány tak, jak bylo původně zákonem stanoveno,“ řekl předseda Spolku pro ochranu zájmů restituentů, Petr Fišer.

Senátoři se také budou snažit zasadit o to, aby vznikla nová férová legislativa. Teď je vše na státním pozemkovém úřadu. Ten se do písemného rozhodnutí od Ústavního soudu nechce vyjadřovat.

reklama

reklama