V Chorvatsku pomalovali Češce dům hákovými kříži

Neznámí vandalové v chorvatském přímořském městě Zadar pomalovali hákovými kříži a písmem „U“, znakem ustašovců, dveře domu, který patří ženě české národnosti.

Dnes ráno s informací přišla chorvatská média, která se zprávou zveřejnila fotografie, které se s oznámením objevily na twitteru chorvatského politika Jure Zubčiće, člena Sociálně demokratické strany Chorvatska. Ten také k tomu uvádí, že na dveřích byl navíc napsán vzkaz: „Nůž, kůl, Jasenovac“.

Pozn.: Ustašovci jsou příznivci nacionalistického a fašistického hnutí, které působilo zejména v meziválečném období, v období druhé světové války a podle srbských i chorvatských médií se poslední dobou objevují určité tendence znovuoživování tohoto hnutí. Jasenovac byl koncentrační tábor během druhé světové války./

Zatím chybí podrobnosti o tom, co za činem příznivců ustašovců v Zadaru stojí a lze se dohadovat, jaké důvody je vedly navíc k tomu, aby slovně obecně napadli český národ, když rovněž napsali: „české k…n…y“.

Co vadí Chorvatům na Češích

Snažili jsme se shromáždit obecné domněnky, co vadí Chorvatům na Češích. Poznamenejme, že Češi byli prvními turisty, kteří objevili začátkem dvacátého století krásy zdejšího pobřeží nebo že se chorvatský student architektury Fabjan Kaliterna se svými chorvatskými kamarády seznámili v Praze kromě dobrého piva také s fotbalem. Nadchli se pro něj tak, že si z Prahy odvezli fotbalový míč a založili známý klub Hajduk Split. Mimochodem právě tvrdé jádro tohoto klubu se vyznačuje poměrně radikálně pravicovými politickými názory.

Jak vidí Chorvaté Čechy, o tom vyprávěla chorvatská studentka fotografie Ana Kulić: „Nerada házím lidi do jednoho pytle, ale když mi někdo řekne slovo Čech, tak si představím řízky na cestu a koblihy, to vše nejlépe v igelitce.“ Také uvádí, že jsou Češi proti Chorvatům negativní. Tento její názor potvrzuje výzkum agentury Bloomberg, který tvrdí, že Češi jsou nejúpadkovější a nejméně morální. Co je varující, je skutečnost, že to komentář dává do souvislosti s dalšími parametry, ve kterých jsou Češi opět na předních místech, a to je užívání drog, pití alkoholu, nechráněný náhodný sex a hraní hazardních her. Zamysleme se, nevytváří to jakýsi „koktejl“, který může u cizinců vytvářet špatný obraz o nás?

V Chorvatsku se situace radikalizuje k pravicovému extrémismu

Chyba ale může být rovněž na chorvatské straně. Jistě si mnozí vzpomenou na chorvatské fotbalisty a jejich úspěchy na MS v Moskvě. Právě se sportem a zejména s kopanou je spojena v Chorvatsku řada excesů ultranacionalistického charakteru. Příkladem byl postup na zmíněném MS, kdy chorvatský fotbalista Josip Šimunić do mikrofonu pozdravil ustašovským pozdravem „Za dom“ (za vlast) se zdviženou pravicí publikum, které vřavou odpovědělo „spremni!“ (připraveni). „Za dom spremni“ je válečný pokřik, který používal loutkový a nacisticky orientovaný chorvatský režim. Psala o tom tehdy i zahraniční média a případ začala FIFA vyšetřovat. To se stalo loni a letos ve Splitu byli napadeni srbští vodní pólisté a jeden z nich se zachránil tím, že skočil do moře. Chorvatský sportovní novinář Saša Čobanov to komentoval slovy: „Nejhorší na tom je, že se to stalo ve Splitu, kde se Hajduk proslavil jako antifašistický klub a dostal dokonce ocenění od generála de Gaulla“. Dodal k tomu, že v současnosti je bohužel „pravice hlasitá a levice mlčí. Ti nahoře – politici - čekají, až někdo přijde o život, pak se budou ptát, jak se to jen mohlo stát.“

Případů vypjatého nacionalismus se v Chorvatsku děje stále více, a to nejen ve sportu. Vina je částečně kladena na politiku strany HDZ (Chorvatské demokratické společenství). Jak je to v Zadaru popisuje server Antena Zadar, který uvádí, že za eskalaci násilí může dlouhodobá místní politika, kterou zde vede již třicet let strana HDZ a její političtí partneři. Do toho lze zahrnout i případ s hákovými kříži na dveřích Češky.

Dodejme, že česká komunita díky podnikateli, lobbistovi Romanovi Janouškovi a dalších (Petr Žaluda, radní Martin Langmajer, Alexandra Udženija) je v Zadaru velmi dobře známá, jak o tom již dříve psal zdejší deník Slobodna Dalmacija

Mirko Radušević

Tagy: