V ČR se stanou 4 sebevraždy denně. Smutnou statistiku má vylepšit akční plán

Počet sebevražd ve světe klesá. I přesto se v průměru každých 40 vteřin zabije jeden člověk. V Česku je podle statistik sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti mladých lidí ve věku od 15 do 24 let. Právě na dnešek připadá Světový den prevence sebevražd a ministerstvo zdravotnictví při té příležitosti představilo akční plán, který má za cíl počet sebevražd snížit.
ilustrační foto
Pixabay
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes na tiskové konferenci představil Národní akční plán prevence sebevražd. Projekt, který ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravil Národní ústav duševního zdraví, má za cíl přispět ke snížení sebevražd v České republice. „Každá sebevražda je tragickou událostí. Bohužel v současné době u nás počet sebevražd ve smutných statistikách předčí i dopravní nehody. Výsledky vědeckého výzkumu i zahraniční praxe ale ukazují, že sebevraždám můžeme předcházet,“ uvedl Vojtěch.

Podle odborníků jsou sebevraždy závažným problémem. Statistiky ukazují, že si v Česku ročně vezme život přibližně 1 400 lidí, to jsou v průměru téměř čtyři sebevrazi každý den. „Ve věku 15 až 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ upřesnil Petr Winkler, člen výkonného výboru Reformy psychiatrické péče.

Vznikne i speciální informační portál

Příčiny toho, proč si tolik lidí sáhne na život, jsou různé. Podle místopředsedy Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martina Anderse existuje mnoho případů, kdy lidé spáchají sebevraždu v důsledku dlouhodobého duševního onemocnění. I proto odborníci vítají vznik nového plánu, který zastřeší a zkoordinuje fungování několika odvětví.

„Jako zástupce Psychiatrické společnosti tak vítám snahu o systémový přístup k prevenci na národní úrovni, která kromě problematiky psychiatrické péče myslí i na jiné relevantní sektory jako je například drážní bezpečnost, vzdělávání žáků základních škol či snahu o zodpovědné informování médií tak, aby v jejich důsledku nedocházelo k nápodobným sebevraždám," uvedl Anders.

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo také vznik nového Národního zdravotnického informačního portálu. Ten by měl obsahovat ověřená a relevantní data včetně popisu jednotlivých diagnóz a kontaktů na odborníky. Portál by tak měl pomoci například duševně nemocným lidem, kteří se o svých problémech bojí promluvit, nebo jim nepřikládají patřičnou důležitost.

„Chceme přispět k naplnění akčního plánu předcházení sebevražd dobrou informovaností veřejnosti i připravovaným portálem, kde bude možné nalézt nejen potřebné informace, ale i potřebnou pomoc. V té souvislosti se v připravovaném akčním plánu rozvoje zdravotní gramotnosti hodláme zaměřit i na problematiku mentální gramotnosti,“ doplnila Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví.

K sebevraždám jsou náchylnější muži

O snížení počtu sebevražd ve světě se dlouhodobě snaží Světová zdravotnická organizace (WHO). Ačkoliv se mezi lety 2010 a 2016 snížil počet lidí, kteří si sáhli na život, o téměř 10 %, přibližně 800 tisíc sebevražd ročně je stále vysoké číslo. V průměru tak vychází, že každých 40 vteřin si vezme život jeden člověk.

„Sebevražda byla druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí ve věku 15-29 let, hned po dopravních nehodách,“ stojí například ve zprávě WHO. Celkově počet sebevražd podle WHO předčí úmrtí způsobená například malárií, rakovinou prsu nebo válečnými konflikty. Ve zprávě je také uvedeno, že všeobecně jsou náchylnější k sebevraždám muži (13,7 případu na 100 tisíc mužů) než ženy (7,5 případu na 100 tisíc žen).

Reklama
Reklama