V Evropě se zvyšuje počet případů pravicového extremismu, nejvíce teroristických útoků je pořád na Blízkém Východě

Europol vydal minulý měsíc výroční zprávu shrnující teroristickou aktivitu v EU. Evropská organizace klasifikuje útoky podle ideologie na džihádistické, krajně pravicové, krajně levicové a etnicko-nacionalistické a separatistické. Kromě souhrnu informací o teroristických útocích se v ní také uvádí nárůst pravicového extremismu. Obě témata jsme probrali s odborníkem na extremismus.
V Evropě se zvyšuje počet případů pravicového extrémismu
V Evropě se zvyšuje počet případů pravicového extrémismu
foto TV Prima
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Ve zprávě Europolu stojí, že měly v loňském roce džihádistické teroristické útoky v EU na svědomí 13 lidských životů, rok předtím to bylo 62. I když došlo ke značně menším ztrátám na životech, počet útoků se nezredukoval, povedlo se jich totiž více překazit. Členským státům se celkem podařilo zastavit 16 teroristických plánů.

Politolog a odborník na extremismus z Fakulty sociálních studií Jan Charvát mluví o tom, že se sice zvyšuje počet zatčených pravicových extrémistů, zároveň však upozorňuje, že to automaticky nemusí neznamenat jeho nárůst jako takového. Jedno z možných vysvětlení je, že může také jít například o zvýšený zájem policejních služeb o tyto aktivity. Větší míra pravicového extrémismu je podle něj ale stejně jasně pozorovatelná.

Teroristé jsou po celém světě

K nejvíce teroristickým útokům dochází dlouhodobě v arabských zemích na území států jako je Pákistán, Irák, Afghánistán či Sýrie. V tomto regionu operují či operovala například teroristická uskupení Hizballáh, Al-Kaida, která se zapsala do dějin útokem na Světové obchodní centrum v americkém New Yorku, Talibán, nebo třeba Islámský stát, patřící mezi aktuální teroristické organizace.

Teroristická uskupení však existují i jinde než v arabských zemích, a to i v Evropě. Mezi nejznámější patří například IRA a jedna z jejich větví, tzv. Nová IRA, má na svědomí letošní smrt irské novinářky při pouličních nepokojích. Organizace se za smrt omluvila, nejspíše se jednalo o omyl, útočníci mířili na policisty, mezi kterými se nacházela i novinářka.

Dalším příkladem je ETA, která vznikla v autonomním celku Baskicko ve Španělsku, kde se snažila vytvořit nezávislý socialistický stát. Organizace oznámila v roce 2018 rozpuštění svých operačních struktur. Za dobu svého působení od roku 1959 zavraždila přes osm stovek lidí.

 „Islamistických útoků je opravdu málo, jsou však mířeny na lidi. Teroristických útoků je v Evropě dlouhodobě velké množství, míří ale většinou na hmotné cíle,“ potvrzuje Charvát, že islamisté v Evropě příliš neútočí, zanechají za sebou ale vždy nejvíce obětí. „K teroristickým útokům dochází v Evropě dlouhodobě, ale my si jich obvykle nevšímáme právě proto, že s sebou ve většině případů nenesou lidské oběti,“ dodává.

Mapa teroristických útoků v roce 2017 (Zdroj: GTD)
Mapa teroristických útoků v roce 2017 (Zdroj: GTD)

 

Balda a ti ostatní

I když se nejedná o nijak zvlášť vysoké číslo, počet zatčení pravicových extrémistů u nás se zvyšuje už třetí rok po sobě. Celkem 44 případů činí více než dvojnásobek oproti roku 2017, ve kterém to zase bylo dvakrát tolik co v roce 2016.

Ministerstvo vnitra monitoruje a každé čtvrtletí pravidelně vydává zprávy o extremismu na území ČR. V té poslední z letošního dubna zmiňuje jako jeden z hlavních příkladů 71letého důchodce Jaroslava Baldu, který spáchal teroristický čin, když předloni opakovaně pokácel stromy na koleje a způsobil nehodu dvou vlaků, přičemž se snažil, aby to vypadalo, že to provedl někdo z muslimských imigrantů. Odsouzen byl na 4 roky vězení, jedná se o první dokonaný trestný čin tohoto druhu v České republice.

Za pravicové extrémisty považuje Ministerstvo vnitra Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a Národní demokracii, v jejímž čele stojí Adam B. Bartoš. Byli to právě členové DSSS, kdo loni v srpnu na shromáždění strany napadli fotografa dříve spolupracujícího s Parlamentními listy kvůli jeho arabskému původu. Soud útočníkům uložil tříletý podmíněný trest.

Zpráva také zmiňuje extrémistické weby, které mohou zmanipulovat a zradikalizovat jedince jako byl například Jaroslav Balda.

Jako pravicový extremista byl označen i útočník, který vystřílel novozélandskou mešitu ve městě Christchurch. Útoky za sebou zanechaly padesát mrtvých, a to včetně dětí. V souvislosti s nimi v začala policie prověřovat nenávistné komentáře Čechů na sociálních sítích, kteří čin schvalovaly nebo podporovaly.

Pravicový extremismus roste. Proč?

Narůstá tedy pravicový extremismus doopravdy? „Ano, narůstá, ale v různých zemích různě,“ říká Jan Charvát, který dodává, že k tomuto nárůstu nedošlo najednou, ale pomalu v průběhu let stoupal. Důvodem je kombinace několika věcí. Například to, že určité lidi zklamali tradiční politici či média, ve kterých dříve nenašli zastoupení svých názorů, zatímco teď se mohou obrátit na alternativní weby a blogy. Cítí se také, že se nemají dobře, a tak hledají, komu to dát za vinu.

 „Německo řeší několik posledních let problematiku narůstajících velmi agresivních útoků,“ říká expert. Právě u našich západních sousedů došlo v červnu k vraždě politika, ke které se následně přiznal pravicový extremista. Čin byl s největší pravděpodobností politicky motivovaný. V Německu navíc došlo v posledních letech alespoň ke dvěma dalším útokům na politiky. „Existuje tam návaznost na pravý nacismus, který je součástí německé historie, navíc jsou tam struktury, které se u nás rozložily, ale tam ne,“ vysvětluje Charvát.

V ČR podle politologa extrémní politická pravice vymizela, Okamura je pro něj ryzí populista. „Kdyby se teď ukázalo, že mají lidé rádi migranty, tak bude patrně Okamura první, kdo si toho všimne a otočí jako korouhvička. Jen se podívejte, s kým se fotografoval před pár lety,“ říká. „On sám osobně asi s migranty žádný problém nemá, respektive přistupuje k tomu čistě pragmaticky,“ přidává komentář o místopředsedovi Poslanecké sněmovny.

Většímu množství pravicového násilí ale napomáhají i určité politické události. „Nástup Donalda Trumpa prudce zvednul míru násilí a útoků, které mají rasistický podtext. Způsobuje to nástup tohoto druhu politiků s velmi agresivní kampaní a způsobem vyjadřování,“ říká Jan Charvát. Něco podobného prý přinesla v Evropě britská kampaň za opuštění EU. „Po brexitu se v Británii úplně stejně zvedla vlna rasově a etnicky motivovaných útoků,“ vysvětluje a dodává, že příchod agresivního druhu politiky motivuje lidi, kteří mají tendenci k násilí.

 

Štěpán Sochor

Reklama
Reklama