V Evropě zemře denně 1000 lidí kvůli toxickému vzduchu. Situace je místy horší než v Číně

Nejjedovatější vzduch dýchají v rámci Evropy obyvatelé Bulharska, Česko je těsně za ním na druhém místě. V tomto ukazateli jsou na tom Evropané ještě hůře než Číňané nebo Indové, tvrdí zpráva Evropského účetního dvora o znečištění ovzduší. Následkem toxinů ve vzduchu je také zvýšený výskyt nemocí dýchacích cest, ale i nervového systému.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje znečištění ovzduší největší riziko pro zdraví v Evropské unii. Každý rok si v EU vyžádá přibližně 400 000 předčasných úmrtí. Zatěžuje ale finanční rozpočet - každoročně spolkne stovky miliard eur v podobě externích nákladů souvisejících se zdravím.

Údaje o ztracených letech zdravého života v některých členských státech EU jsou podobné jako v zemích často spojovaných se špatnou kvalitou ovzduší, jako jsou Čína a Indie.

Přes půl milionu dětí za jediný rok

Politika EU v posledních desetiletích přispívá ke snižování emisí, kvalita ovzduší se však nezlepšuje a existují stále výrazné dopady na veřejné zdraví, uvádí zpráva. Podle WHO jsou příčinou 80 % předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší onemocnění srdce a mozkové příhody. Následují onemocnění plic, včetně rakoviny.

Za toxické ovzduší jsou zodpovědné látky jako jsou polétavé částice, oxid dusičitý a přízemní ozon.Toxické ovzduší má ale devastující dopad především na miliardy dětí po celém světě. Podle zprávy WHO na následky onemocnění způsobených znečištěným ovzduší zemřelo jen v roce 2016 přes půl milionu dětí.

„Znečištěný vzduch tráví miliony dětí a ničí zdraví i jejich životy,“ varuje generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Vzduch plný toxinů může ovlivnit i nenarozené děti. V nejvíce postižených oblastech se podle pozorování rodí menší děti s nízkou porodní hmotností. U narozených dětí pak nečistoty ve vzduchu můžou vyvolat astma nebo rakovinu.

Zároveň dostávají tyto děti do vínku mnohem vyšší riziko vzniku chronických onemocnění dýchacích cest v dospělosti.

Proč jsou děti v takové nevýhodě?

Jedním z důvodů, proč jsou děti citlivější na toxicitu vzduchu než dospělí, je jejich dýchání. Dětí dýchají rychleji než dospělí - mají totiž kratší dýchací trubici, v níž se vzduch čistí před vniknutím do plic. Do těla se jim tak dostává větší množství škodlivin.

Zároveň jsou děti menšího vzrůstu, takže se pohybují blíže k zemi, kde tyto látky dosahují nejvyšší koncentrace. Nebezpečí na děti ale nečeká jenom venku. Novorozenci a malé děti jsou citlivé i na znečištění vzduchu v domácnostech, kde se používají riziková paliva na vytápění nebo vaření.

„Znečištěné ovzduší zpomaluje vývoj mozku našich dětí a ovlivňuje jejich zdraví více způsoby, než jsme si dosud mysleli,“ vysvětluje ředitelka oddělení pro veřejné zdraví WHO Maria Neira.

V České republice je situace trochu lepší, přesto alarmující. Podle WHO dýchá toxický vzduch v Česku a ostatních vyspělých zemích každé druhé dítě.

Pokud chcete vědět, kdy je ten správný čas na procházku na čerstvém vzduchu s dětmi, můžete si do mobilu stáhnout aplikaci SmogAlarm, kde jsou aktuální informace o znečištění vzduchu přímo od Českého hydrometeorologického ústavu.

Tagy: