V Německu se kýchne a v Čechách je rýma. Přenáší se k nám pád německé ekonomiky?

Německá ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku zaznamenala nulový růst a o milimetr se vyhnula se takzvané technické recesi (dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou). Všimla si toho pochopitelně všechna světová média, neboť Německo je největší evropskou ekonomikou. Dnes: Česká ekonomika rovněž zpomalila své tempo celý rok i poslední čtvrtletí.

Závislost české ekonomiky nemusíme zdůrazňovat a vyjadřuje ho titulek článku. Německá ekonomika je pro změnu závislá na dalších a tak dokola, což je ostatně příznačné pro současnou globální ekonomiku. Proto se na poklesu růstu německé ekonomiky projevuje například pokles výroby a prodeje osobních automobilů v Číně (meziročně o 6 %) – jedná se o největší pokles po třiceti letech. Pro Německo je to v tomto oboru jen další potíž po známých problémech s implementací nových emisních norem. Německý automobilový průmysl tvoří zhruba pětinu německé ekonomiky a ve srovnání s britským automobilovým průmyslem je to jeho dvojnásobek. K tomu připočítejme problémy s brexitem a nedivme se, že německá vláda uvedla odhad letošního růstu domácí ekonomiky jen na 1,0 procenta proti dříve předpokládaným 1,8 procenta.

Zde jsou včerejší údaje německého statistického úřadu Destatis pro rok 2018: + 0,4% v prvním čtvrtletí, + 0,5% ve druhém čtvrtletí, +0,2% ve třetím čtvrtletí, 0,0% ve čtvrtém čtvrtletí (viz celá tisková zpráva Destatis i s tabulkami).

Němečtí statistici potvrzují pokles ekonomiky zaviněný zahraničními vlivy a vidí, že naopak pozitiva pochází ze stavebnictví a z dalších domácích zdrojů (viz): „Rozvoj zahraničního obchodu ve čtvrtém čtvrtletí nepřispěl k růstu.“

Všechny jmenované vlivy a ocenění pohybu německého hospodářství ale vidí pro příští rok pozitivně Andrew Kenningham (https://www.capitaleconomics.com/about-us/our-team/global-economics/andrew-kenningham), který je šéfem evropské části nejprestižnějšího ekonomického think tanku Capital Economics. Tvrdí v článku pro britský deník The Guardian, že díky vyřešení problému s nevyhovujícími testy emisí u německých automobilů může dojít k růstu zisků německých automobilek a zároveň předvídá zvýšení příjmů u německých domácností, což zdůvodňuje klesající inflací.

Týká se to i nás

Česká ekonomika rovněž zpomalila své tempo (zpráva) a to na 3,0 procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta.

Do jaké míry se pohyb německé ekonomiky může na naší odrazit, dává najevo „GED project“ německé nadace Bertelsmann, která provedla studii vztahu německé ekonomiky s východní. Studie zdokumentovala úzkou provázanost ekonomik bývalých socialistických zemí s Německem. Uvádí sice data starší, srovnává nárůst podílu těchto zemí v řetězci automobilového průmyslu od roku 2000 do roku 2014, ale umíme si představit, že došlo k ještě většímu nárůstu oboustranné závislosti. Také víme, jaký má podíl na tomto ČR, když i u nás je automobilový průmysl tahounem naší ekonomiky. Nárůst za 14 let spolupráce v tomto průmyslovém odvětví je ze čtyř procent na deset.

Ve studii je další graf, který ukazuje pro rok 2014 vývoz zboží z Německa a z něj vyplývá, že Východní Evropa byla pro Němce nejvýznamnějším obchodním partnerem! Proto také studie konstatuje: „Východní Evropa není jen dodavatelem, ale je také důležitým partnerem pro prodej německého zboží. Z toho jasně vyplývá, kdo je vítěz.“

Nyní si sami udělejte obrázek, proč se u nás došlo k poklesu ekonomiky a proč se začíná šetřit. Z tohoto aspektu jsou v tomto týdnu významná slova ministryně financí Aleny Schillerové, týkající se propuštění v administrativě (viz článek) a její hádka o navýšení důchodů - zda o 700 nebo 900 korun.

Mirko Radušević

Tagy: