V Německu se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. Kdo je chudý a kdo bohatý?

V pondělí zveřejnil Institut hospodářského a sociálního výzkumu (WSI), nezávislá akademická skupina Nadace Hanse Böcklera, studii, jejíž výsledek mluví o tom, že propast mezi Němci roste. Děje se tak i přesto, že Německo za posledních deset let zažívá ekonomickou prosperitu.
Euro - bankovky
Euro - bankovky
foto pixabay-com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Němečtí výzkumníci provedli dlouhodobé a rozsáhlé studie německých domácností v letech 1991 až 2016 se zaměřením konkrétně na časové období 2005 - 2016. Přitom byl použit tzv. Giniho koeficient, který používá Světová banka k měření nerovnosti napříč světovými zeměmi.  

Jedna z výzkumnic, Dorothee Spannagelová, poznamenala pro Deutsche Welle, že „stále větší příjem se soustřeďuje mezi velmi bohatými“. Vysvětluje to vysokými příjmy skupiny lidí pracujících v korporacích, jejichž kapitál se zvyšuje. Navíc daňová politika v Německu měla za poslední dvě desetiletí dopad na propast mezi příjmy. Bohaté domácnosti podle WSI těží ze snížení horní sazby daně nebo z reformy dědické daně, zatímco chudší domácnosti čelí dalším překážkám, a to vyšším nepřímým daním.

Podle studie činil průměrný příjem v Německu v roce 2016 po odečtení daní 20 881 euro ročně a u průměrné měsíční mzdy je uváděno 1 740 euro. Chudí byli ve studii pak definováni jako jednotlivci, kteří vydělávají měsíčně 1 000 euro nebo méně. Za bohaté jsou ve studii považováni jednotlivci, kteří vydělali více než 3 500 euro měsíčně nebo více.

Studie došla k závěru, že v současnosti roste rozdíl mezi bohatými a chudými pomaleji než v letech 2000 až 2005. Podle Spannagelové lidé se stabilním zaměstnáním ve střední třídě nebyli tímto vývojem výrazně ovlivněni. Zato velkou polarizaci najdeme u větší části populace s nízkými příjmy - to jsou ti, kteří vydělávají méně než 1 000 euro měsíčně.

Studie se rovněž zabývala přetrvávající a velkou mezerou v příjmové nerovnosti mezi východním a západním Německem. Statistici zjistili, že zatímco rozdíly v odměňování na západě od roku 2015 do roku 2016 mírně rostly, ve východní části Německa byl opak pravdou.

K zvrácení trendu rozevírajících se nůžek mezi bohatými a chudými WSI navrhuje kolektivní vyjednávání, vyšší daně z  nejvyšších příjmů a zvýšení minimální mzdy v zemi.

 

Mirko Radušević

Reklama
Reklama